čtvrtek 29. dubna 2010

Kde jsou mé čtvrtky?

Dnešní psaní věnováno Marcelce!

Dnes to bude téměř beze slov.S příchodem teplých dnů, s přibývajícím věkem štěníků, kdy se maličké a slouďoučké kuličky začínají měnit v partu likvidátorů,jsem musela dát přechodné vale "svým " čtvrtkům! I v práci na mě vycházejí dlouhé dny na čtvrtek a tak mě nějak opouští elán, když ve čtvrt na šest v podvečer dorazím domů,vyřítí se na mě hladová smečka a na zahradě v keřících lovím malé " chlapáky" ,jít ještě pryč.Dnes mezi dveřmi mě s radostí vítal pan Pepa :"Holčičko, to jsem rád, že jsi doma.Psi jsou dnes plní elánu a štěnky jsem dal do zahrady, ale vylezli z ohrádky a Damián je někde pod tůjemi a Dobiáš asi vlezl do živého plotu.Mám na ambulanci hodně lidí, tak je musíš pohledat a prosím, nešlo by, abys dnes zůstala doma?Večer operuju a co bude k večeři?"

Tak jsem jistě zůstala.Bylo mi mile na zahradě a nafotila jsem alespoň pár momentek se štěníky.
No nejsou kouzelní?Holky na cvičení rasují těla a já spokojeně lenoším na houpačce!No i relaxace je za daných okolností důležitá.Marcelka mě včera říkala, že má ze mě depku, co stíhám.Tak tenhle den je pro Mácu! Nestíhám nic, jsem utahaná jako kůň a těším se, že bude víkend!


Těším se i na zítra.Jdeme do Klokánku.Přijede Honzík, abych si ho na chvilku užila a večer zase odfrčí na hory na "čarodějnickou" akci s kamarády! A já se budu těšit do Prahy.Pro nás psí nadšence je to veliká událost.Mezinárodní výstava psů , která je nominační na Crufts!Setkám se s kamarády a jejich mazlíky a také Aranelkou! Mooooooooc se těším!Pojede se mnou Marcelka a budeme mít bezva " babí"den.
No a mezitím ještě stihnu naleštit košťátko, abych byla na zítra v plné zbroji!

středa 28. dubna 2010

úterý 27. dubna 2010

Je třeba si udělat radost!

Dnes jsem měla krásný den.Počasí u nás nebylo nic moc, ale ani to mě a moji kamarádku Moniku neodradilo od naší cesty do kouzelného zahradnictví v krkonošském podhůří.Monika je stejný fanatik na kytičky, byliny, dřeviny, čarovějníky, růže , jehličnany , listnáče a vše, co se dá pěstovat, tvarovat, krášlit, co dá jako odmněnu plod, krásný list nebo třeba i barevnou šišku.Jsme obě v klubu "zahrada je vášeň, radost, odpočinek, dřina a nekonečné hodiny práce na jejichž konci je krásný výsledek často mnohaletého snažení".Naše milované a velice oblíbené zahradnictví je v podhůří Krkonoš, kde mladí manželé -oba zahradní architekti vytváří úžasné arboretum okolo kouzelné roubenky, kde žijí se třemi malými dětmi a snaží se nás nadšence a laiky něčemu přiučit a dobře poradit a umožnit všem zájemcům, aby viděli to, co si kupují v reálné podobě na jejich božské zahradě.Jezdím sem již několik let a vždy jsem nadšená, okouzlená, poučená a vím, že vybraný nový přírůstek do zahrady bude krásný a vyroste, protože byl pěstován v tvrdých podmínkách podhůří a nějaký rozmar počasí ho nemůže rozhodit!
A to jsou mé dnešní úlovky.Vřesy, skalničky, růžová hortenzie, bílá a růžová pivoňka, čechravy, hořce,zběhovce modré a bílé a můj vrcholný kus je japonská azalka s panašovaným listem a ostře červeným květem!Kouzelná kráska, která bude mít čestné místo na zahradě!

Koupila jsem i bylinky.Mám je moc ráda! Nevydržela jsem a ještě v podvečer jsem osázela bylinkář.Levandule, oregano, thymián, ....
A dnes se také na zahradě probudila moje chlouba a kráska z krásek nejkrásnějších! Dívám se na ní z okna kuchyně a je to skutečně pohled přímo božský!Škoda, že kvete jen krátce! Mám tak ráda svoje sakury a mandloně!
A na závěr! Pan Pepa měl dnes opravdu hodně práce.Operoval ! Ráno kočičku, co nechtěla porodit normálně a musela na císařský řez a v podvečer kočičku, která si vymyslela zánět dělohy.Můj pan Pepa je trpělivý a šikovný.Večer jsem seděla u něho na ambulanci a dívala se , jak zručně a přesně si poradí s kočičím trápením.Mám ráda svého pana Pepu, protože je to chlap na svém místě a jeho práce, je jeho koníčkem! Tak by to mělo být, si teda myslím!...:o)

neděle 25. dubna 2010

Neděle v kruhu rodinném

Dnes byla moje krásná něděle.Slavili jsme moje "xcátiny" s rodinou.Přijeli rodiče, Honzík a Ondra s Kačenkou.Bylo opravdu kouzelné počasí a tak jsme mohli být celý den venku.Moje lehce depresivní nálada je konečně ta tam!Asi to byla momentální krize osobnosti ?!
Menu: hovězí polévka s masem a nudlemi, vepřové závitky zapečené se šlehačkou , žampiony na cibulce a rozmarýnu na listu hlávkového salátu, šťouchané brambory, ledový salát s ředkvičkami, poté káva a medové řezy a báječný dort od Kačenky za " studena " s rybízem! Velice osvěžující!

Tatínek s maminkou jsou již ve " věku", ale pořád žijí svůj život naplno.Tátovi je téměř osmdesát a mamince o deset méně, ale jejich život je plný aktivit, stále pracují ve své milované profesi.Oba jsou lékaři.Maminka diabetolog a táta onkolog.Obdivuji je!Doufám, že i já jsem geneticky podědila tu úžasnou empatii a lásku k druhému.Mám tolik ráda své rodiče a doufám, že i moje děti budou jednou cítit to samé k nám.Život je krásný, když máme ten dar mít jestě v mém věku tátu i mámu.Jsem ráda, když je mohu hostit a rozmazlovat a dávat jim najevo, jak moc pro mne znamenají!Můj pan Pepa takové štěstí neměl, ale snažím se, co to dá, abych mu to i s celou další rodinou vynahradila.

A štěňátka! Celý den byla s námi venku.Porvé na trávě, poprvé na zahradě a poprvé si mohla vyzkoušet, jak daleko je nožky donesou!
...a poslední fotka je srdíčková ! To je Honza.Ještě můj malý studentík, srdíčko na dlani, vášnivý ochotník, milovník divadla, kytarista ve skupině Zamčená hlava, milovník zvířat a psích útulků a dnes mě postavil před hotovou věc a vyrukoval s tím, že 22.6. odlétá na měsíc do Toronta!Tak tady teď sedím a snažím se vzpamatovat.Myslela jsem si, že mám jenom jednoho syna dobrodruha.Ondrovi cesty za poznámím jsem se musela také naučit akceptovat.Už jsem přežila témeř všechny země v Evropě, Nový Zéland, TaiPei, Bali,Bankog,Libanon a další.Ondra je vášnivý cestovatel a milovník moderní grafiky a stále prahne po poznání. Honzík se evidentně vzhlédl ve starším bratrovi a matko, poper se s tím ! Ach, jak pravdivé : " Malé děti malé starosti!"

sobota 24. dubna 2010

Milý den

Dnes byla krásná a slunečná sobota.Ráno jsem byla v práci.Chodilo hodně lidí.Hlavně turisté nakupovali náplasti na poslední chvíli.Byl u nás tradiční "Žižkův štít".Turistický pochod s mnoha- letou tradicí.Nejkratší trasa je 7km a nejdelší 50.Letos jsem na účastníky koukala z okna lékárny a bylo mě líto, že se nezúčastním.Tak za rok!

Můj pan Pepa udělal rychlý oběd a odpoledne jsme trávili na zahradě.Uklízeli jsme náš zahradní "altán", jak mu říkáme.Už je tam jako v pokojíčku a grilovací sezona může začít.

Nachystala jsem si květináče a když teplo vydrží, příští týden se dám do sázení hrnkových kytek.Mám to moc ráda!

Zahrada se už probouzí a začíná vypadat krásně! Tak alespoň ta naše práce nese ovoce!

Dnes také rozkvetla magnolie! Je kouzelná a tajemná! Magnolie je vznešená a inspirativní.Mám ji moc ráda.Na zítra mám nachystáno, upečeno a moc se těším a naši velikou rodinu.Pořád mi ještě není moc do smíchu, ale ono to přejde...a ještě štěňátka dnes byla poprvé venku!

pátek 23. dubna 2010

Není týden jako týden

Tento týden byl tak nabitý a nabitý mnohými událostmi, že utekl jako nic.Konečně začíná být teplo a sluníčko nabírá na intenzitě.Nějak na sobě cítím, že jsem o ten rok starší.Pan Pepa se mi směje, že i věkem už nejsem žádná mladice, takže klidně můžu někdy legálně hudrat, že mě něco bolí nebo se cítím unavená.Tak já tedy hudrám: "Venku konečně jaro, slunce!A já mám plno práce, domácnost se tváří jaksi zašle, pejskové by potřebovali učesat,zahrada volá , dnes jsem měla v práci kliku na opravdové " otravy ", zjistila jsem v obchodě s plným nákupním košíkem, že mám prošlou platební kartu, mám pracovní sobotu a v něděli budeme slavit narozeniny s celou rodinou, co já budu originálního vařit, abych se vyhla tradici svíčková versus řízek?Jak to stihnu a kdy napeču a proč mě už druhý den bolí přeležený krk!? " Ach, to jsem si zahudrala!No nevím, jestli je mi lépe, ale určitě bude.Dokonce jsem včera nebyla ani cvičit a to je co říci!Někam se mi zakutálel ten můj čtvrtek!
Ale ...možná, když jsem si tak zabušila do kláves a představila si, že to třeba , holky moje, budete číst, tak jsem ráda, že jsem si zahudrala a mít občas den "šedivák" i když svítí slunce a cítit se pod smečku psů, holt k životu asi patří! :o)

A radosti moje veliké.Damián s Dobiášem! Už je nožky nesou, ochutnali první psí delikatesy a tváří se blaženě.Mám tak ráda tyhle malé kuličky! A jak krásně voní, i když mě pan Pepa říká, že ke štěňátkům se nečuchá!

středa 21. dubna 2010

Díky

Milé kamarádky! Moc vám všem děkuji za krásná přání.Jarní kytička je pro vás všechny jako moje poděkování!
Dnes byla veselá středa! Jela jsem do velkoměsta za nákupem a ke kadeřnici.Hlavičku mám jako makovičku, lednička se příjemně naplnila, ale pocit s cesty nic moc!
Nevím jestli má i na silnice první třídy ve východních Čechách vliv soptění Eyjafjallajokull, ale provoz byl děsivý.Jak jsem tak stála v zácpě a čekala až se vklíním mezi kamiony nebo se plazila za dalším náklaďákem , za jehož volantem seděl buran v čepici s nadpisem "Pán světa a baba za volantem , jistá smrt!", tak jsem si říkala , kam to všechno spěje! Jsme dokonalé a vyspělé lidstvo, podmanili jsme si vítr déšť , ale ta pokora před přírodou je nějak pryč a možná nám islandská kráska dává první velké varování! Lidé brzděte!
Já vím, že nic moc na spotřebním chaosu světa nezměním a autem, když musím jedu také.Jsem ale hrdá i na to, že chodím nakupovat s bavlněnou taškou nebo siťovkou z ekobavlny a už jsem všechny vycepovala a kov do modrého, plast do pytle , sklo do bílého a papír na spálení.Nežijeme v lehké době!

úterý 20. dubna 2010

Dnes je úplně obyčejné úterý 20.4.Já mám svůj celý život narozeniny.Z historického hlediska to není příliš radostné datum, ale dnes jistě slaví i jiní lidé než já a Hitler.Když jem byla malá , maminka mě říkala: " Když budeš zlobit, tak nebeš mít narozeniny a budeš pořád malá."Co bych za to dnes dala!Tenkrát jsem chtěla být velká, abych dostala ty nádherné lakovky , co měla Světlana Kubíčková ze 4.B.Nojo, už jsem to prokoukla, ať budu hodná nebo mrcha mrchovatá, za rok budu zase starší! Ale co, mám ráda své roky!
Tu krásnou první kytičku mě daly holky v práci.Měly jsme chlebíčky, dortíky, ovoce a výborně jsme se pobavily.Dnes na mě trošku dolehlo, že jsem v naší lékárně nejstarší.Necítím se tak.Mám mladé kamarádky a kolegyně.Mám ráda jejich malé holčičky a kluky.Myslím, že i oni mají rádi mě a když k nám příjdou na zahradu "na pejsky" , je to vždycky fajn!

Druhá kytička tulipánů je od pana Pepy.Ví, jak mám tyhle kytky ráda!A dárek od pana Pepy byl jako vždy úžasný.Dárkový poukaz do libovolného zahradního centra nebo jiného květinářtví a nákup kytek, čí stromečků do zahrady a vše hrazeno "Pepabank a.s."Pan Pepa ví, jak mám ty zelený klůcky ráda!

A nebyla bych to žena činu, kdybych se hned odpoledne nestavila v květinářství u nás na růžku!Kopretiny, bylinky, rozmarýnka na kmínku, saturejka, meduňka, bazalka, levandule! Samá lepší ! :o)
A večer mě můj pan Pepa překvapil úžasnou večeří.Opékané brambory na listu zeleného salátu, hlíva ustřičná na bazalce a bifteček z pravé svíčkové a šampíčko s jahodami!Všechno jsem snědla !Nebylo možné to nedojíst! Sotva funím! I pejskové dostali řádný příděl! Vždyť slavíme těch 45!
Dnes má také svátek moje zlatá kamarádka Marcelka.Človíček moc vzácný , veliké a statečné srdíčko ! Všechno nejlepší!
...a ještě štěňátka. Krásně povyrostla a dnes poprvé ochutnala něco jiného než mámino mlíčko! Naškrabala jsem jim syrové masíčko ze svíčkové.Nejdřívé čuchali, trošku se v tom pováleli a pak přišli na to, že je to k jídlu! Mlaskali a mlaskali a mlaskali!

neděle 18. dubna 2010

Konečně jaro!

Dnes bylo kouzelné počasí.Asi byla ta zima opravdu moc dlouhá a sluníčka pomálu.Nemohla jsem dnes dospat.Pan Pepa zůstával věrný naší nedělní tradici, spát a spát a spát.Mě to dnes nešlo.Okna z ložnice vedou na východ a sluneční rošťák mě od rána šťouchal do peřiny, posílal ke mně přes okna sluneční prasátka a doslova volal : " Tak už vstávej, svítím tu jen pro Tebe !".Pejskové byli také nějak aktivním a celý dům se natřásal jejich štěkotem.Musela jsem vstávat.
Poprvé jsem vyrazila na zahradu se smečkou v závěsu jen v papučích a županu.Bylo to milé.Ptáci zpívali a všude to vonělo jarem.Sedla jsem si na houpačku a nechala se hladit slunečními paprsky.
Chlupáči mi leželi u nohou a asi cítili moje pokorné naladění a rozjímání , že se ani příliš nedožadovali pozornosti.Mám ráda tahle svoje rána.Jsem ráda za naši klidnou samotu, za soukromí naší zahrady.Hurááááá je jaro!
Udělala jsem rychlý oběd a hned po něm jsme vyrazili na veliký psí výlet.Těšila jsem se , že s námi pojede i Honzík, ale nakonec musel na divadelní zkoušku, kterou na rychlo přesunuli z podvečerních hodin.Honzík miluje divadlo a je vášnivý ochotník.Mají výborný soubor a právě zkouší svoji první autorskou hru a premiéra se blíží. Tak jsme vyrazili v tradiční sestavě pan Pepa, já, Miška, Baldík, Eda, Pusinka, Bazalka a Miro Šmajda , tedy malá Tess.Tuhle přezdívku si vysloužila, když sledovala Superstar a začala při vystoupení slovenského talentu hlasitě výt a výt a nebyla k utišení.Asi ji blonďatý idol zcela uchvátil!

Na výlet s námi jela i naše maminka Bazalka.Poprvé po měsíci na chvilku opustila své dva klučíky.Bazalka je krásná a je skvělá máma.Procházku si moc užívala.

A tohle už je naše Miška.Její typické plné nasazení, ať dělá, co dělá.Míša je veliká osobnost a vůdce naší smečky.Výlety jsou její vášní.

Tohle jsou dopady větrných smrští.U nás se jich přehnalo několik a lesy ještě stále nesou jejich následky.Ač se odpovědní snaží sebe víc, stále ještě není vše odklizeno.

A pozor! Pusinka.Je to zvídavý pejsek a dnes usoudila, že je již dost teplo na koupání.Nejprve potůček opatrně testovala a asi měla voda tu správnou teplotu, protože nakonec si tam lehla. Sladká moje!
Tess dlouho přihlížela ze břehu a konec se také osmělila.Chodila velice opatrně a dlouze přemýšlela, zda jsou mokré tlapičky příjemné čí nikoli.Nakonec zvítězila žizeň.

Tohle je celá naše parta!Zleva Míša, Pusinka, Tess, Bazalka, Eda a Baldík.

Krásná Tess! Je kouzelná.Umí mluvit, zpívat a miluje lidské zvuky.Je mladá, ale velmi hrdá a bude to jistě v dospělosti veliká osobnost.

Tak tohle je létající dandík.Tessinka zkouší, zda by nevypadala lépe s ušima nahoře.Rozmluvili jsme jí to! Dandík je přeci pes "klapouchý"!


Petrův klíč dnes opravdu definivně odemkl přírodu.Mám je moc ráda.Mají své kouzlo a jako by si každá ta křehká kytička nesla veliké tajemství .Velká tajemství bývají zamčená a příroda tajemná je.Která kytička by se lépe hodila k jejímu odemykání.Mám ráda petrklíče.Mám ráda i tajemství.
Edík. Jeho nezkrotný temperament se projeví na každém výletě.Bídák, vždy nám zdrhne! Je to lovecký pes a dlouho jsem ho cvičila.Trávili jsme dlouhé hodiny v lese, učili se poslušnosti, naslouchat okolí, vydržet v klidu na odložení a umět chodit po barvě ( v myslivecké hantýrce je to nakapaná krev).Je skvělý lovecký pes.Jenom pořád nemůže pochopit, že nemusí zdrhat za každou srnčí sukní! A trestejte psa za něco, co jste ho dlouho učili a za co jste ho chválili.Nejsem myslivec, ale asi se budu muset kvůli Edovi stát :o)))))) Dopřála jsem mu tu radost a nechala plně rozvinout jeho lovecké pudy a on je teď chce využívat.

Bylo to krásné nedělní odpoledne.Pejsci se vyběhali, užili si, zalovili a začuchali v novém revíru.Mám tak ráda tuhle svoji huňatou partu.Je to šest osobností a každá je jedinečná a díky nim je i můj každý den jedinečný.Naložíme psi do našeho velikého auta, pan Pepa si sedne za volant a já si na svém sedadle vedle sním a dívám se po kraji, který mám tak ráda a nic mě nechybí.

sobota 17. dubna 2010

Sobota je sobota!

Dnes jsem měla krásnou sobotu.Byla jsem sama doma a moc jsem to potřebovala.Pan Pepa brzy po ránu odjel vzdělávat se na neurologický seminář a já měla celý slunečný den jen sama pro sebe.Bylo tak krásně!Celý den jsme byli s pejsky na zahradě a užívali si!

Nafotila jsem si pro radost pár fotek probouzející se zahrady.

Tulipány jsou mé květiny.Na jaře se jimi ráda obklopuji.


Modřence! Jsou tak prosté a nadělají tolik parády v zahradě.


Hyacinta.Mám ráda všechny barvy, ale růžová je kouzelná a ta vůně!



I včely dnes měly napilno!


Těším se, až rozkvete magnolie.



A to je náš zahradníček - mazel Archibald, Archi, Baloun, Balík,Balda na všechna jména slyší.Je to typický cirkusák.Rád se předvádí.Nosí aporty, na povel lehá na pravý či levý bok a umí dělat paci, pacičky.Mám ráda Balíka, je to osobnost!