Rozhodnutí, že vás životem bude provázet velká smečka psů, je rozhodnutí o odříkání, o ztrátě jakési osobní svobody, o tom, že nebudete pánem svého času a o tom, že na vás je neustále někdo závislý a odkázaný.Pes není kolo, které odložíme do sklepa, když nás omrzí, ale je to živý tvor, který jako
jediný ve zvířecí říši dal přednost nám lidem a odešel žít s námi, místo aby divoce žil v přírodě s vlastními.Miluju svůj život se psy.Každý den mě bohatě odmění a dávají mi najevo , jak moc důležitým článkem jsem v jejich smečkové hierarchii.Nějak přirozeně jsem jejich vládce, vůdce, velitel a já to ocenění přijímám s velikou pokorou a jsem na to hrdá.Ovládat psí smečku je umění a není nic horšího, než pes, který nerespektuje svého pána!
Jelikož jsem si se svými psy dávno ujasnila priority, můžeme podnikat výlety, jezdit na dovolené, můžu s nimi chodit do přírody na volno , můžeme bydlet v hotelu, zajít do restaurace, pracovat tam, kde o nás stojí a pomáhat tam, kde to potřebují! Často a v poslední době více než kdy dříve, přemýšlím, jak moc bych se chtěla svým psům podobat a jak moc bych chtěla mít jejich povahu, svobodu a nezávislost. Zklamali mě lidé, od kterých jsem to nečekala a tak hledám sama v sobě odpovědi , proč lidé nejednají úpřímně, proč dělají úskoky a schovávají se za prázdné fráze a ve jménu čehosi lžou. Možná už jsem trošku jako ten pes a lidské nepravosti mě trápí víc než je třeba.
Řeším nejednuchou situaci pracovní a fakt mě to trápí a byla jsem postavena před věc, ke které se nemohu nijak vyjádřit. :o(... ale to je asi ten život!
Mnohokrát jsem se již vyznávala ze své lásky k severským zemím.Dánsko mě opět pohladilo po duši.Je to krásná, svobodná země a její lidé jsou jako všichni seveřani přátelští, nezávislí a svobodomyslní.
Dovolenou jsem trávila s milými lidmi. Měli jsme s panem Pepou více času na sebe a více času si říci, že je nám spolu dobře.Probrala jsem tolik věcí se Zojkou a nasmáli jsme se dobrým trapasům, které nám nachystali naši chlapi, když sveřepě jeli podle navigací!!! Milý pan Donutil musel doma škytat, jelikož jeho historka o funkcionáři " Frantíkovi, který se ztratil v Itálii" byla naší velikou inspirací.
Tedy závěr: dovolená byla krátká a intensivní. Nabrala jsem něco sil a zůstávám věrná sveru!
První fotka je z cesty.
Dánsko, Skandenborg, hotel Skanderborghus , jezero, uchvatný park, příroda a příjemné pošasí.
Naši pejsánci se nebáli a hned se vrhli na molo.
Skandenborg v raním oparu.
Tohle mě pohladí po duši.Mám ráda jezera a vodní hladiny.
Zákoutí
Zákoutí
No tak alespoň jednu společnou!
Co si asi myslíš, kačko ?
Určitě si i doma najdeme čas na piknik!
Pan Pepa a Bazalka.Nerozlučná dvojka.
Krásná Tess spí.
A tady je moje výstavní směčka na Světové výstavě psů.Atmosféra byla poklidná a potkali jsme známe a kamarády, které od nás dělí tisíce kilometrů.Nevyhráli jsme , ale byli jsme tam a o tom to hlavně je.Nás dandíkářů je na světě jak šafránu a vždy je milé se někde potkat.
Do Čech si trofej CACIB, WW dovezl Rainbow z Roxburku sun. Pes Zojky a otec naší malé Tess.
Gratulujeme! :o))
