Zobrazují se příspěvky se štítkemMoje maličkosti. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemMoje maličkosti. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 26. února 2011

neděle 25. července 2010

Pro radost....

Víkend jsme měli krásný ,klidný a hlavně chladný.S radostí jsem vyhlížela déšť a neustále násávala voňavý mokrý vzduch z venku.Radost z děště mi vzala zpráva, že v Bílině u Zojky pršelo tak moc, až přetekla sběrná nádrž nad Bílinou a voda se přehnala přes zahrady v údolí.Doufám, že škody nebudou tak veliké a hlavně, že v domě mají sucho.
V sobotu jsme po velice dlouhé době seděli u nás u stolu v naší tradiční čtyřce.Honzík i Ondra byli doma a já pekla a vařila s velikou chutí.Mít doma dospělé syny bez přítelkyň je pro mně už dost velká vzácnost.Tak jsem si to moc užívala.
Odpoledne bylo ve znamení návštěv.Přijeli Dáša s Lubošem a malým Dobiášem.Přijeli si pro Damiánka.Dáša má veliké srdce a jeden dandík ji bylo málo a tak si k Dobíškovi vzali jestě jeho brášku Damiána.Bylo to krásné i trošku smutné.Na Dama jsme si už všichni zvykli, ale když jsme viděli, jak spolu bráškové lumpačí, bylo nám jasné, že tihle dva musí žít spolu! Děkuji Dášo a Luboši za Dobíška i Dama! Mají s vámi láskyplný domov! :o)
Jako vždy Dáša přivezla pamlsky a dobrůtky a tak se psi nemohli odtrhnout od štědré dlaně .
Dášu s Lubošem vystřídali Jarda s Irenkou a jejich malý vnouček Honzík.Povídali jsme, povídali a hráli si s devítiměsíčním Honzou a já nechlala foťák zahálet.Mrzí mě, že jsem nezaznamenala malého cvalíka lezoucího po čtyřech po podlaze s neuvěřitelnou rychlostí a jemu s závěsu naši psi.Byli tak něžní a nadšení, že konečně mají člověka "své velikosti", že dost dlouho dělali chůvy místo nás a Honzíček byl nadšený.Je to správný pořízek !
Dnes jsem trošku lenošila a odpoledne jsme byli na dlouhé procházce s pejsky.Zase bez foťáku.Jsem to ale holka nemožná! :o)))

středa 7. července 2010

pondělí 21. června 2010

...a je to tady!

A je tady moje vysněná dovolená, čas volna, čas relaxace a odpočinku.A je tady také "Honzík´s road" do Toronta, Canada.Odlétá zítrá ráno! Vůbec nechápu, že ho neuvidím celý měsíc.Na Ondrovi cestovatelské kousky jsem si již za ty roky zvykla, ale Jenda, Jeníček odjíždí na tak dlouho poprvé!Jako člen cestovatelského koužku při Jazykovém gymnáziu v HK byl již ledaskde, ale vždy tak na týden až deset dnů.Celý dům je plný kupek a kupiček a já jen tiše doufám, že to nějak napasujeme do cestovní tašky, kterou :"rozhodně v žádném případě nevymněním za ten veliký "loďák"!", říká Jeník! Tak nám držte palce, ať se to vejde.
Honzík je najednou velký chlap a já tiše v srdci pláču a chci ,aby se vrátila doba , kdy byl on i Ondra malý a svět byl nějak pomalejší, jednodušší a já chci zase sedět potmně v dětském pokoji a držet v dlani ty malé nožky a hladit voňavé hlavičky malých válečníků, klopýtat o hračky a zlobit se s nepořádkem! Ta doba je pryč! Už jsou tady dva dospělí muži, lidé zodpovědní za své činy a lidé plnící si své sny.Ne nadarmo se říká, dej dětem křídla ,ale mávat už musí sami! Tak já jim ty křídla dala a oni mávají o sto šest a já jen tiše a hrdě sleduji jejich let a jsem pyšná matka na své syny a doufám, že jednou se mi vrátí v jejich náhledu na svět způsob a styl svobodné výchovy , kterou jsme jim dali a že jednou docení všechnu tu starost a starost a starost, kterou nás to stojí, abychom jim umožnili poznat svět.Můj tatínek mi vždycky říkal, jediné co ti nikdo nevezme jsou zážitky.Měl pravdu! Šťastný let můj Honzo a krásné kanadské prázdniny!
Mě doma zůstává sedmihlavá psí smečka.Byli jsme odpoledne v lese a já čerpala energii.Budu jí moc potřebovat.Čeká mě také velké balení! Já , pan Pepa , Bazalka, Tess a Eda odjíždíme na náš milovaný sever.Čeká nás Herning, Dánsko.Těším se na kamarády, na milá setkání, na krásný hotel na břehu jezera, na klid a pohodu a pak na nervy a stres na Světové výstavě psů!
Tak nám držte palce!
A zbytek smečky? Mám úžasné rodiče.Přijede tatínek a bude pečovat, přijede maminka a bude pečovat a přijede Ondra, který je teď někde na cestě z Francie! Mám já ale štěstí na lidi :o)

sobota 24. dubna 2010

Milý den

Dnes byla krásná a slunečná sobota.Ráno jsem byla v práci.Chodilo hodně lidí.Hlavně turisté nakupovali náplasti na poslední chvíli.Byl u nás tradiční "Žižkův štít".Turistický pochod s mnoha- letou tradicí.Nejkratší trasa je 7km a nejdelší 50.Letos jsem na účastníky koukala z okna lékárny a bylo mě líto, že se nezúčastním.Tak za rok!

Můj pan Pepa udělal rychlý oběd a odpoledne jsme trávili na zahradě.Uklízeli jsme náš zahradní "altán", jak mu říkáme.Už je tam jako v pokojíčku a grilovací sezona může začít.

Nachystala jsem si květináče a když teplo vydrží, příští týden se dám do sázení hrnkových kytek.Mám to moc ráda!

Zahrada se už probouzí a začíná vypadat krásně! Tak alespoň ta naše práce nese ovoce!

Dnes také rozkvetla magnolie! Je kouzelná a tajemná! Magnolie je vznešená a inspirativní.Mám ji moc ráda.Na zítra mám nachystáno, upečeno a moc se těším a naši velikou rodinu.Pořád mi ještě není moc do smíchu, ale ono to přejde...a ještě štěňátka dnes byla poprvé venku!

neděle 18. dubna 2010

Konečně jaro!

Dnes bylo kouzelné počasí.Asi byla ta zima opravdu moc dlouhá a sluníčka pomálu.Nemohla jsem dnes dospat.Pan Pepa zůstával věrný naší nedělní tradici, spát a spát a spát.Mě to dnes nešlo.Okna z ložnice vedou na východ a sluneční rošťák mě od rána šťouchal do peřiny, posílal ke mně přes okna sluneční prasátka a doslova volal : " Tak už vstávej, svítím tu jen pro Tebe !".Pejskové byli také nějak aktivním a celý dům se natřásal jejich štěkotem.Musela jsem vstávat.
Poprvé jsem vyrazila na zahradu se smečkou v závěsu jen v papučích a županu.Bylo to milé.Ptáci zpívali a všude to vonělo jarem.Sedla jsem si na houpačku a nechala se hladit slunečními paprsky.
Chlupáči mi leželi u nohou a asi cítili moje pokorné naladění a rozjímání , že se ani příliš nedožadovali pozornosti.Mám ráda tahle svoje rána.Jsem ráda za naši klidnou samotu, za soukromí naší zahrady.Hurááááá je jaro!
Udělala jsem rychlý oběd a hned po něm jsme vyrazili na veliký psí výlet.Těšila jsem se , že s námi pojede i Honzík, ale nakonec musel na divadelní zkoušku, kterou na rychlo přesunuli z podvečerních hodin.Honzík miluje divadlo a je vášnivý ochotník.Mají výborný soubor a právě zkouší svoji první autorskou hru a premiéra se blíží. Tak jsme vyrazili v tradiční sestavě pan Pepa, já, Miška, Baldík, Eda, Pusinka, Bazalka a Miro Šmajda , tedy malá Tess.Tuhle přezdívku si vysloužila, když sledovala Superstar a začala při vystoupení slovenského talentu hlasitě výt a výt a nebyla k utišení.Asi ji blonďatý idol zcela uchvátil!

Na výlet s námi jela i naše maminka Bazalka.Poprvé po měsíci na chvilku opustila své dva klučíky.Bazalka je krásná a je skvělá máma.Procházku si moc užívala.

A tohle už je naše Miška.Její typické plné nasazení, ať dělá, co dělá.Míša je veliká osobnost a vůdce naší smečky.Výlety jsou její vášní.

Tohle jsou dopady větrných smrští.U nás se jich přehnalo několik a lesy ještě stále nesou jejich následky.Ač se odpovědní snaží sebe víc, stále ještě není vše odklizeno.

A pozor! Pusinka.Je to zvídavý pejsek a dnes usoudila, že je již dost teplo na koupání.Nejprve potůček opatrně testovala a asi měla voda tu správnou teplotu, protože nakonec si tam lehla. Sladká moje!
Tess dlouho přihlížela ze břehu a konec se také osmělila.Chodila velice opatrně a dlouze přemýšlela, zda jsou mokré tlapičky příjemné čí nikoli.Nakonec zvítězila žizeň.

Tohle je celá naše parta!Zleva Míša, Pusinka, Tess, Bazalka, Eda a Baldík.

Krásná Tess! Je kouzelná.Umí mluvit, zpívat a miluje lidské zvuky.Je mladá, ale velmi hrdá a bude to jistě v dospělosti veliká osobnost.

Tak tohle je létající dandík.Tessinka zkouší, zda by nevypadala lépe s ušima nahoře.Rozmluvili jsme jí to! Dandík je přeci pes "klapouchý"!


Petrův klíč dnes opravdu definivně odemkl přírodu.Mám je moc ráda.Mají své kouzlo a jako by si každá ta křehká kytička nesla veliké tajemství .Velká tajemství bývají zamčená a příroda tajemná je.Která kytička by se lépe hodila k jejímu odemykání.Mám ráda petrklíče.Mám ráda i tajemství.
Edík. Jeho nezkrotný temperament se projeví na každém výletě.Bídák, vždy nám zdrhne! Je to lovecký pes a dlouho jsem ho cvičila.Trávili jsme dlouhé hodiny v lese, učili se poslušnosti, naslouchat okolí, vydržet v klidu na odložení a umět chodit po barvě ( v myslivecké hantýrce je to nakapaná krev).Je skvělý lovecký pes.Jenom pořád nemůže pochopit, že nemusí zdrhat za každou srnčí sukní! A trestejte psa za něco, co jste ho dlouho učili a za co jste ho chválili.Nejsem myslivec, ale asi se budu muset kvůli Edovi stát :o)))))) Dopřála jsem mu tu radost a nechala plně rozvinout jeho lovecké pudy a on je teď chce využívat.

Bylo to krásné nedělní odpoledne.Pejsci se vyběhali, užili si, zalovili a začuchali v novém revíru.Mám tak ráda tuhle svoji huňatou partu.Je to šest osobností a každá je jedinečná a díky nim je i můj každý den jedinečný.Naložíme psi do našeho velikého auta, pan Pepa si sedne za volant a já si na svém sedadle vedle sním a dívám se po kraji, který mám tak ráda a nic mě nechybí.

čtvrtek 1. dubna 2010

Moje maličkosti


Mám ráda náš stůl, k němu se vždy všichni vracíme

Mám ráda i šušené květy, které něco připomínají

Mám ráda věci, co mají duši


Mám ráda kameny a keramiku


Mám ráda terasu u našeho domu


Mám ráda macešky, jsou skromné

Mám ráda africké fialky

Mám ráda levanduli z vlastní zahrady

Mám ráda svátky jara


Mám ráda květiny a světlo