Vzpomínky

Tak tohle holátko je můj pan Pepa.Včera večer mu na mail přišla báječná várka fotek starých téměř třicet let. Vzpomněl si kamarád ze Slovenska, se kterým " vojákoval" sice jen rok jako vysokoškolák, ale o to intenzívněji.Má na vojenská léta milé vzpomínky a skvělé kamarády na celý život.Vidí se málo, komunikují přes Skyp a maily, ale vždy je co říci.

Pepa jako veterinář sloužil v Praze - Kbelích na letišti a staral se o služební psy.Hrál divadlo a měl čas i na mě. Je to už tolik let, co jsem seděla v autobuse a jela za ním na " vojnu".Toulali jsme se Prahou, smáli a bylo nám moc dobře.

Jako vždy, pan Pepa je ten nejvysmátější!

Na Silvestra to bylo už třicet let, co jsme se poznali.Bylo to v Tatrách a vyšli jsme na sebe úplnou náhodou ve frontě na vlek v Liptovském Jánu.

Když jsem jela za vojáčkem, chtěla jsem se líbit.Jednou jsem vyrazila v nových lodičkách a celý den šlapala po pražských ulicích.Nikdy bych nepřiznala, jak moc mě tlačí.Zamilovaný den jsme zakončili kinem.Jaká to byla úleva si zout v šeru sálu "španělské boty".Vůbec mě nedošlo, co tomu řeknou moje nohy.Nehorázně mě otekla chodidla a já se do bot zpátky už neobula.Po kině mě Pepa vyprovázel na Florenc na autobus.Šla jsem hrdě v silonkách, sukni a boty si nesla pod paží...

Je krásné mít vzpomínky, je krásné a důležité vědět, proč má člověk někoho rád a i když už z lásky neběhám po Praze bosa a někdy mě pan Pepa notně hraje na nervy, vím že bych si lepšího parťáka v žádné frontě nevystála...

Zahrada se definitivně loučí s létem...

Měla jsem po dlouhé době volný a klidný víkend.Nic jsem neplánovala, nic jsem nechtěla stihnout ani udělat.Udělalo mi to na duši moc dobře.Už ani nevím, kdy jsem naposledy v sobotu vstávala až po desáté hodině.Moc díky mému zlatému panu Pepovi.Pustil psy, nakrmil štěníka a já dostala do postýlky voňavé kafíčko.Nevím, jestli na mě už není moc vidět, že starosti a kompikace ( v práci !) začínají zasahovat do mé jindy "poho" duše a tak můj pan Pepa dělá , co může, aby mě pomohl.
Slíbila jsem Honzíkovi, že udělám k obědu lasaně.Máme je moc rádi, ale takové ty opravdové, s boloňskou omáčkou, bešamelem a parmazánem.Moc se povedly a kluci si asi "pošmákli". Po obědě volala Dáša, že jsou na chalupě, ať naložíme psy a přijedeme.Bylo to moc milé setkání.Na zahradě se honilo devět dandíků a s nimi kamarádka kolie Claudie.Dáša je žena s duší pravdě bohémskou, miluje smích a veselé vyprávění a její vtipné historky byly jako balzám na moji duši.
Večer jsem doslova zaparkovala u televize a teprve až teď, jsem poprvé měla možnost vidět "Ženy v pokušení".Moc se mi to líbilo a díky své lehce depresivní náladě jsem byla přímo dojatá.Vojta Dyk by mě opravdu utáhl na vařené nudli a pan Pepa se zase rozplíval nad Lenkou Vlasákovou. Hezky jsme se doplňovali ! :o)
Neděle byla už náladově lepší.Pracovali jsme na zahradě a já se kochala posledními zbytky léta v květináčích, než vše zazimujeme.Zahrada je krásně vybarvená , všude je popadané listí.Mám podzim moc ráda.Psi nám pomáhali jak mohli a já se cítila moc dobře.
Konečně se nám také ozval Ondra. Odjel opět do Indonésie.Tentokráte pouze na měsíc, ale i tak se mi to zdá nekonečně dlouhé. Ale jako všechny jeho cesty - UTEČE TO !

Konečně jsme porodili!

Tak ani nevíte, jak moc jsem ráda, že je to za námi!!! Padám únavou,protože jsem dva dny nespala! Pusinka včera v noci porodila šest mazlíků, cvalíků ! Máme čtyři kluky a dvě holčičky! Skore tedy mohlo býti obrácené, ale nevadí! Pusinka rodila dlouho a v tom horku to byl hrdinský výkon! Jsem na ní hrdá a hrdá jsem i svého pana Pepu! Je skvělý veterinář, klidný rozvážný a díky němu vše proběhlo dobře a nemuslo dojít na obávaného císaře! Mám ráda svého zlatého " Jamese Herriota! "
Pusinka je báječná a štěnky se mají čile k světu.Pokud by někoho život s Dandie dinmont terierem zajímal více, podívejte se na moje webovky www.bohemiadandie.cz . Budete vítaní návštěvníci!
Jdu umřít do postele! Myslím, že jsem tady jediný blázen , co má teď doma třináct psů !!!
P.S. Ale je to život veselý a pestrý! :o)

Středa

Dnes jsem nejela ke kadeřnici, nesetkala se s maminkou na pravidelném dýchánku, nešla jsem s Honzíkem na večeři a celý den jsem si libovala v tom, jak mám zase bídnou náladu! Jsem asi přepracovaná! V lékárně je stále plno a lidí na práci je stále méně.Někdy mám pocit, že se z milé a chápavé paní lékarnice měním v nesnášenlivou ženskou, kterou otravní a protivní a méně chápaví návštěvníci lékárny hromadně zašlapávají do země!

A pak je tady naštěstí moje psí brigáda a můj zlatý pan Pepa! Abych měla pocit dobře prožitého dne, koupila jsem maličkým nový barevný pelíšek! Hned ho zabydleli! Je krásně měkoučký a chladí.Oba Dobiáš i Damián se hned ubytovali a tvářili se tak , že tenhle pelíšek bylo to jediné, co je dělilo od břehů blaženosti! Umí to, chlapíci moji!

No a večer jsem padla utahaná do postele a za odměnu si vzala malé miláše k sobě! Hned jsem usnula a pan Pepa nelenoval a vyfotil nás! Tak ta troska stará na polštáři, to jsem opravdu já! Spím a na dosah už nemám svoje dva malé chlapečky, ale dva malinké a chlupaté pořízky, kteří se narodili u nás doma a já je mám hluboko vryté v srdíčku, protože i když je ženské už hodně přes čtyřicet, stále potřebuje cítit to teplo mateřství a sílu ochraňovat a je vlastně jedno, že jsou to pejsci, protože i to jsou živé bytosti a lásku i tu lidskou moc pořebují!
Tak třeba vzdávám holt mladým matkám , které se musí ve 45ti vyrovnat s tím, že už mají mateřství za sebou!

Víkend

V pátek jsem ve zdraví přečkala čarodějný rej a své košťáko brzy zaparkovala do koutečka, protože jsem se moc těšila na sobotu.Jely jsme s Marcelkou na výlet do Prahy na výstavu psů.Po tolika letech, co "pejskařím", jsem jela jen s foťákem a bez pejsků.Měla jsem sice přihlášeného Edu a Tess, ale neměli srst v takové kondici, jakou bych si představovala a tak jsem si jela jen užívat.Bylo to velice milé setkání s kamarády, které vidím jen párkrát do roka.

Jak ráda jsem viděla Zojku, Lidušku s Pepíčkem, Vendulu s Mílou, Mirku a další a další , kteří ochotně tráví ve slunečný den čas v uzavřené hale a češou a krášlí své miláčky, vedou nekonečné řeči jak jinak než o psech, napjatě sledují celé posuzování v kruzích a jsou nadšení nebo zklamaní výroky rozhodčího, který tomu v neposlední řadě "dle nás chovatelů"často nerozumí!

Dovolila jsem si pro vás pár fotek, abyste nasáli tu naši pejskařskou atmosféru.
Jak jsem byla ráda za kruhem a pro radost si fotila.Moc jsem si to " z druhé " strany užila!Ale těším se i na vystavování.Když se zadaří a miláček urve nějaký ten CAJC, CAC, CACIB či snad BOB je to veliká radost a vlastně i odměna za veškeré pejskařské "pachtění".



A tady je Zojka! Moje zlatíčko se svojí nádhernou fenečkou Lejdou! Lejda je dovoz z Anglie z jedné z nejprestižnějších chovatelských stanic.Je nádherná!

A tady jsou mojí mazláni doma.Pan Pepa se činil a také si fotil pro radost a udělal mi tuhle kouzelnou "lavičkovou"! A ještě nám také s Marcelkou udělal výbornou večeři a tvářil se velice spokojeně, tak asi moc nevadilo, že jsem nebyla celý den doma.

...poslední je kytičková.Na zahradě rozkvétají rododendrony.Čas který mám moc ráda!

Dnes je úplně obyčejné úterý 20.4.Já mám svůj celý život narozeniny.Z historického hlediska to není příliš radostné datum, ale dnes jistě slaví i jiní lidé než já a Hitler.Když jem byla malá , maminka mě říkala: " Když budeš zlobit, tak nebeš mít narozeniny a budeš pořád malá."Co bych za to dnes dala!Tenkrát jsem chtěla být velká, abych dostala ty nádherné lakovky , co měla Světlana Kubíčková ze 4.B.Nojo, už jsem to prokoukla, ať budu hodná nebo mrcha mrchovatá, za rok budu zase starší! Ale co, mám ráda své roky!
Tu krásnou první kytičku mě daly holky v práci.Měly jsme chlebíčky, dortíky, ovoce a výborně jsme se pobavily.Dnes na mě trošku dolehlo, že jsem v naší lékárně nejstarší.Necítím se tak.Mám mladé kamarádky a kolegyně.Mám ráda jejich malé holčičky a kluky.Myslím, že i oni mají rádi mě a když k nám příjdou na zahradu "na pejsky" , je to vždycky fajn!

Druhá kytička tulipánů je od pana Pepy.Ví, jak mám tyhle kytky ráda!A dárek od pana Pepy byl jako vždy úžasný.Dárkový poukaz do libovolného zahradního centra nebo jiného květinářtví a nákup kytek, čí stromečků do zahrady a vše hrazeno "Pepabank a.s."Pan Pepa ví, jak mám ty zelený klůcky ráda!

A nebyla bych to žena činu, kdybych se hned odpoledne nestavila v květinářství u nás na růžku!Kopretiny, bylinky, rozmarýnka na kmínku, saturejka, meduňka, bazalka, levandule! Samá lepší ! :o)
A večer mě můj pan Pepa překvapil úžasnou večeří.Opékané brambory na listu zeleného salátu, hlíva ustřičná na bazalce a bifteček z pravé svíčkové a šampíčko s jahodami!Všechno jsem snědla !Nebylo možné to nedojíst! Sotva funím! I pejskové dostali řádný příděl! Vždyť slavíme těch 45!
Dnes má také svátek moje zlatá kamarádka Marcelka.Človíček moc vzácný , veliké a statečné srdíčko ! Všechno nejlepší!
...a ještě štěňátka. Krásně povyrostla a dnes poprvé ochutnala něco jiného než mámino mlíčko! Naškrabala jsem jim syrové masíčko ze svíčkové.Nejdřívé čuchali, trošku se v tom pováleli a pak přišli na to, že je to k jídlu! Mlaskali a mlaskali a mlaskali!

Neděle

Mám ráda něděle.Jsem tedy i nedělní typ.Dnes byla obzvláště líná a upršená.Ráno jsme si pěkně přispali.Krásně se spí, když za okny bubnuje déšť.Měla jsem velkoúžasné plány, co uděláme na zahradě, ale do toho počasí by "psa nevyhnal".Tak jsme měli neděli "lelkovací".I takové dny jsou potřeba.Pan Pepa byl tak dobře naladěn, že ho nebudu nutit, aby vetrikutátoroval trávník nebo se plahočil s křovinořezem po živém plotě...,že se rozhodl býti vládcem v kuchyni.Uvařil opravdu vynikající guláš.Doma jsem byla jen já a Honzík, ale guláše máme jako pro regiment! Ale to nevadí! Budeme mít gulášové dny! Pan Pepa nevaří často, ale vaří rád a s velikou gurmánskou inspirací.Škoda, že si recepty nepíše.Často bychom rádi repete, ale většinou to má vždy jinou chuť i když prý ingredience byly stejné, po chvilce podobné a po čase : " Asi jsem tam tenkrát dal něco jiného".Mám ráda, když můj pan Pepa vaří, je k nakousnutí!

Jelikož hodně pršelo, tak když jsem odrovnala a odžehlila hromadu prádla a užila si chvilku u televize, četla jsem si.Musím přiznat, že titulek knihy byl " Rok na naší zahradě".Pan Pepa zrovna dělal nějaké své záležitosti a tak chudák netuší, co jsem zase nastudovala!

Bylo tak nevlídno, že i naši psi již v odpoledních hodinách pronikli na svá oblíbená místěčka v křeslech a tvářili se tak blaženě, že jsem jim věřila, že jim vůbec nechybí dnešní dlouhá procházka.Na fotce relaxující Tessinka.Naše nejmladší fenečka!

Štěňátka byla také nadšená.Dostala úplně nový domeček.Hned ho naši chlapíci zabydleli a tvářili se velmi spokojeně.Zřejmně budou domácí typy!

A nakonec! ...pan Pepa udělal i fantastickou večeři.Ryba a můj milovaný"stromeček", tedy brokolice a k tomu bílé vínko od Honzíka z Provance.Mám já se ale dobře!

...o psech a jiné zvířeně

Můj pan Pepa je veterinář.Celý náš společný život nás doprovází psi , kočky a i jiná havěť.Máme to rádi.Sice nežijeme v době Jamese Herriota, ale leckdy to u nás vypadá podobně.V přízemí našeho domu je malá veterinární ambulance, kde pan Pepa dle jeho slov provozuje "stepní medicínu".S tímto termínem zásadně nesouhlasím.Pan Pepa je velice šikovný a lidé ho mají rádi a co více, milují ho zvířata.Pejskové se k nám těší a hlas pana Pepi má pro ně tajemnou barvu, která je zklidní a dodá jim pocit důvěry.Nevím, jak to dělá, ale funguje to.Vlastně tak trošku vím, pan Pepa má neustále v plášti něco dobrého a kdo má lepší čich, než pes! :o)Ráda na ambulanci chodím.Je tam ta zvláštní vůně dezinfekce, která mě voní a vzbuzuje respekt váženého povolání.Mnohdy lidé ošidí sami sebe, ale jejich miláček musí mít to nejlepší.Jezdí k nám taková velice svérázná paní, která má jistě hluboko do kapsy, ale je milovnicí zvířat.Tak třeba "paní Ptáčková".Je to subtilní ženština, za kterou se line typický odér venkova.Paní Ptáčková má dva psy, dvě kozy a asi deset koček.Má vážně nemocného manžela, ale s báječným smyslem pro humor.Vůbec nechápu, kde mohou vzít na živobytí, ale pro zvířata je vždy všechno.Měli staré sotva jedoucí auto a pan Ptáček těžce onemocněl.Paní Ptáčková vybrala celoživotní úspory a koupila nové maličké červené autíčko.Prý aby mohl pán pohodlně cestovat do nemocnice, kam pravidelně dojížděl.Humor ho neopustil a to jistě přispělo k tomu, že zlá diagnoza nebyla tou nejhořší.Dnes k nám Ptáčkovi jezdí novým červeným fordíkem.Za volantem sedí paní, vedle pán a zrovna včera na zadním sedadle přijela koza.Měla nějaké nadýmání.Pan Pepa kozu ošetřil a udělal si na futro čárku, že zaplatí až budou mít.Dnes za mnou do lékárny přišla paní Ptáčková a přinesla mě cibule bílé lílie do zahrádky.Byla milá , veselá a dlouho se mezi vůní lékárny vznášel typický odér ! Určitě zaplatí, jako vždy a mezi tím do rodiny přibude další zatoulané kotě a já budu vědět, kdo za mnou přišel, až mě zase někdo bude v práci hledat a chtít výhradně jen mě.Mám ráda paní Ptáčkovou.

...a bylo nám velikonočně dobře!

Ráno bylo takové líné a mě se vůbec po všech přípravách nechtělo vstávat.Vyřešil to zvonící telefon a náš "toulavý studentík" hlásil návrat z Francie a bylo nutné, abychom ho přivezli z velkoměsta k nám na samotu.:o) Pan Pepa byl tak laskav a vstal první a pro synáčka dojel. Přijel nadšený a celý provoněný milovanou Provance a na stůl mě vyložil úchvatné francouzské laskominy, které mě velice potěšily.Je to krásné, když děti najdou cestu domů a je jim tam dobře! Čas kvapil a já musela začít finišovat, abych měla vše nachystané, až dorazí zbytek naší požehnané rodinky. Mezi milými koledníky jsem stačila nachystat báječné menu.Tedy po vzoru mojí Aranelky, jejíž kouzelný blog mě sem uvrtal, předkládám : hovězí polévka s játrovými knedlíčky, kuřecí roláda plněná žampiony a čerstvým zeleným špenátem , šťouchané brambory, ledový salát s jarním dresingem, aperitiv, pivo, sodovka a poté výborná brazilská káva , beránek, kiwi řezy a výborné rodinné tlachání . Náš stůl praskal ve švech a já byla moc šťastná a jen jsem pozorovala jak báječné máme syny, jak milou a krásnou přítelkyni k nám do rodiny Ondra zavedl, jak můj skoro osmdesátiletý tatínek výborně vypadá, je plný energie a plánuje, co vše podnikne a jak má nový program na počítači a jak dobře už ovládá SKYP a jednoduše komunikuje s přibuznými v Kanadě a Austrálii.V duchu jsem se musela smát, jak krásnou máme dobu a představila si tři stařiky zatoulané do celého světa, jaké vymoženosti jim dnešní technika přinesla a jak úžasně se s tím poprali!
Myslím, že moje maminka měla stejné pocity a po taji jsem jí pozorovala, jak se tiše usmívá a cití také tu obrovskou vlnu lásky k těm pár lidem okolo našeho stolu! A tak to má být. Teď už je po všem.Všichni jsou zase zpátky v nových i starých domovech, na kolejích ... ale určitě má každý v srdci stopu dnešního dne. Pomalu se stmívá, můj pan Pepa obhlíží naše " hospodářství", v závěsu za ním je šest našich psů a já s něhou objímám naše štěňata a není nic, co víc bych si ještě mohla přát.Mám svůj úplně obyčejný svět.

Narozeniny

Dnes je den D mého pana Pepi.Má narozeniny a nějak nám to ani nepřišlo.Jsme po mnoha letech na předvelikonoční neděli sami.Tedy sami s našimi šesti psy a dvěma štěňaty.Starší syn Ondra je už zabydlený v "Matičce", nastoupil po studiich počítačové grafiky do své úplně první práce v reklamce.Je nadšený a spokojený.Má svoji velkou a krásnou lásku a budují si své první společné bydlení.Jsou tak mladí a dychtiví! Prožívám to s nimi moc.Mladší syn Jan je s kamarády v prosluněné Provance.Miluje cestování a poznávání.Snažíme je ho podporovat v jeho aktivitách.Je to ještě studentík a do kapsy má daleko! ... a tak jsme dnes sami! Mám o rok staršího muže a vůbec nic se nezměnilo.I když je to den sváteční trávili jsme ho úplně bežně a to prací! Zahrada volala a my jsme se s chutí pustili do jarních prací.Pan Pepa byl statečný a dokonce vytáhle i vysavač na listí a to vím, jak ho nemá rád!
Já jsem také konečně byla za pořádnou hospodyňku.Pekla jsem beránka, ale můj výtvor není zdaleka tak krásný , jako ty které jsem tady viděla.Je to prostý beránek na ležato s třeného těsta, ale je můj a bude jistě chutný! Pekla jsem také již na velikonce u nás tradiční Kiwi řezy.Výborné, lehlé, krásně vypadající a barevně dokonale sladěné s jarem!
Celé své úsilí jsem završila přípravou kuřecí rolády na zítra.
Zítra bude pro mě velký den! Pěju chválu na náš velký stůl! Sejdeme se celá rodina a i když o den později, tak přeci budeme slavit pana Pepu ve velkém.Moc se těším!
Na stole je šampíčko a jahůdky a celý večer bude jen náš! Vždyť má pan Pepa narozeniny!

Stačí malé radosti

Dnes celý den u nás svítilo slunce.Předpověď počasí slibovala sice něco jiného, ale tím lépe.Měla jsem naplánováno být vzornou hospodyňkou a vetšinu času jsem zamýšlela trávit v kuchyni.Jenomže to slunce mělo takovou sílu, že jsem musela ven! Šel se mnou i pan Pepa a naše nedočkavá psí smečka.Bylo to kouzelné.Vyjeli jsem do krásného údolí, kde teče potok a okolo se pomalu zvedají již nesměle zelené kopečky.Psi byli natěšení a radostně běhali a vzájemně se hecovali, kdo kde bude první.Hluboce jsem nasávala atmosféru a cítila všude kouzelnou vůni jara.Miluju kraj, kde žiju, miluju tyhle vycházky, klid lesa a jsem šťastná, když můžu být alespoň chvíli nedílnou součástí přirody...a pak jsme došli do míst, kde na mě čekal ráj...nekonečné trsy bledulí.
Bledulka je tak prostá , jak něžne sklání bílou hlavičku se zlatými ozdůbkami , je tak něžná a křehká, jako všechno krásné.Byla jsem ráda, že žiju tam, kde je tolik malých krás a radostí.

Kde na to vezmu čas!

Moje žlutét tulipány pro pana Pepu!

Toto správně podotkla moje přítelkyně, která má asi více rozumu než já.Čas je můj věčný nepřítel a mých aktivit je opravdu hodně.Ale...nechci to vzdát hned druhý den. Tak jsem opět tady!
Dnes byl opravdu " velký " pátek.Byla jsem celý den zavřená ve své zodpovědné práci a snažila se být velice milá a tolerantní a vůbec mi nevadily zase ty "řeči", které mají pacienti pokaždé, když se změní úhradá léků! Trpělivě jsem vysvětlovala paní Mrkvičkové, proč už nebude platit poplatek, když má vetší doplatek a do toho pan Macháně hudral, že si celý život " platil" a teď z nich důchodců chtějí ti "nahoře" sedřít kůži a podobně.Po tolika letech práce v lékárně už mám svůj obraný mechanismus a několikrát jsem se přistihla, jak tupě zírám před sebe a kývu a kývu a usmívám se a kývu i když mi paní Šebestová vyprávěla, že opět nemůže " na stranu"...Ale i přesto mám svoji práci moc ráda.
Zítra ještě práce a přijde velký den! Můj pan Pepa má narozeniny.Sice už jsou trošku bachratější , ale Pepa vůbec ne. Je vedle mne stále mladý a pln optimismu a po mém vzoru se děsně těší na svátky jara! Já se těším také a moc! Jsem již asi " velice" ostřílená chystačka čehokoli, že se snažím nestresovat a co nestihnu , to prostě nebude! Ale ono bude všechno, jako každý rok!
Dnes když jsem přišla domů, čekalo na mě veliké překvapení.Můj pan Pepa ví, jak moc miluji kytky .
Já také vím, že vlastně nevím, jaký vztah ke květinám má on, ale rozhodně vím, že je za ty roky se mnou respektuje a možná je po "chlapsku" má také rád.

Pepovi žluté tulipány pro mně

Vzácná shoda? No to jsme prostě my!