Zobrazují se příspěvky se štítkemúvahy o světě. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemúvahy o světě. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 3. července 2010

Léto, léto , léto!

Tak to vypadá, že se pomalu sžívám s novým notebookem.Jsem velice nepraktický člověk a moc pomalu se loučím s věcmi starými a dá mě plno práce naučit se pracovat s něčím novým a pro mne neznámým.Pan Pepa si libuje, že má procesor "jako blázen", virtual SurroundSound, visty 7 a jiné b.....y! Pro mě je to černá placka, pekelně rychlá a všechno na ní musím dělat jinak, než jsem byla zvyklá! Achjo! Proč technika má takovou úmrtnost?
Zkusila jsem upravit v novém programu pár fotek.Některé se mi líbí a jiné ne.Musím se to znovu naučit , holt po novu!


Je krásně a celý den trávím na zahradě, ve vodě a nebo poklízením v domě.Pár dní mimo a hned je doma co dělat! Ale nestěžuji si.Doma je doma a pokaždé, když se k nám na samotu vrátím, vdechnu vůni našeho domu, pohodlně se usadím do ušáku a v ruce držím hrnek s kávou, tak mám ten vzácný pocit, že právě sem patřím a tady je to moje sladké doma, doma!


No a tenhle veliký pupíček, to je teď můj malý střed světa! Pusinka bude mít štěňátka každým dnem. Dovolená byla krásná, krátká a hektická a jenom co se naučím s novým "ďáblíkem" pracovat, budou fotky a bude i nějaký koment.
Teď jsem hlavně ráda, že je konečně léto jak má být! :o)
P.S. ...a po dovolené je doma blaze !

středa 19. května 2010

Vzpomínky

Prší a prší a prší.Tentokrát na sobě cítím, jak depresivně na mě letošní květnové počasí působí.Myslím na všechny, kterým voda vzala domov a hledám lepší náladu ve fotkách, kde je plno sluníčka.Pojďte se mnou na chviličku do ráje! Řekla bych s láskou milované Řecko, ale zase ta realita s hospodářskou krizí! No už raději beze slov, jelikož dnes ze mne asi nic pozitivního nevypadne.

Ostrov Zakynthos ( dárek od pana Pepy k 25.výročí naší svatby)





... a bude jistě líp!

středa 21. dubna 2010

Díky

Milé kamarádky! Moc vám všem děkuji za krásná přání.Jarní kytička je pro vás všechny jako moje poděkování!
Dnes byla veselá středa! Jela jsem do velkoměsta za nákupem a ke kadeřnici.Hlavičku mám jako makovičku, lednička se příjemně naplnila, ale pocit s cesty nic moc!
Nevím jestli má i na silnice první třídy ve východních Čechách vliv soptění Eyjafjallajokull, ale provoz byl děsivý.Jak jsem tak stála v zácpě a čekala až se vklíním mezi kamiony nebo se plazila za dalším náklaďákem , za jehož volantem seděl buran v čepici s nadpisem "Pán světa a baba za volantem , jistá smrt!", tak jsem si říkala , kam to všechno spěje! Jsme dokonalé a vyspělé lidstvo, podmanili jsme si vítr déšť , ale ta pokora před přírodou je nějak pryč a možná nám islandská kráska dává první velké varování! Lidé brzděte!
Já vím, že nic moc na spotřebním chaosu světa nezměním a autem, když musím jedu také.Jsem ale hrdá i na to, že chodím nakupovat s bavlněnou taškou nebo siťovkou z ekobavlny a už jsem všechny vycepovala a kov do modrého, plast do pytle , sklo do bílého a papír na spálení.Nežijeme v lehké době!