úterý 10. května 2011

Canisterapie - vycházka se Sluníčkem


Můj život je neodmyslitelně spojený se psy. Já miluju je a oni milují nás. Za ty roky soužití s nimi, mě bylo líto se o lásku nepodělit. Proto dělám canisterapii. Dělám ji ráda a naši psi jsou úžasní. Chodíme i mezi seniory, ale ať chci sebevíce, největší radost mě i psům dělají děti. Pravidelně, jak jsem již psala, pracujeme s dětmi ze speciální třídy Sluníčko. Jsou tady děti předškolní všech věkových kategorií s kombinovanými vadami. Dnes jsme vyrazili se všemi pejsky se Sluníčkem do přírody.Bylo to milé, naplňující a radost jsme měli všichni! :o)

... a už beze slov



















pondělí 9. května 2011

Smekám moje zahrádko...

Byla jsem pozvána na svatbu květin. První pozvánku jsem dostala od ohnivé tchýně. Byla tolik hrdá na svého syna, že se bude ženit!

Matka nevěsty se tvářila skromně a čekala až bude její čas.

Otec byl hrdý a plný energie a elánu a nechtěl nechat nic náhodě.

V koutku za hlavními hosty se krčila sestra nevěsty. Krásná a plachá.Plná obav,aby sestře nepokazila velký den. Tiše stála a dívala se a svoji tvář opatrně vystavovala slunci...

Přijela i křehká sestřenice. Potichu postávala v pozadí a kochala se pohledem na nevěstu. Klopila zrak a cudně se usmívala, aby zůstala v pozadí...

... a pak přišla ona! Krásná a sebevědomá plná života a energie. Bílá a hrdá vyhlížející svého prince! Je to dar býti na svatbě květin! Je to dar žít vedle nich, je to dar cítit jejich vůni a je to dar je oslavovat !
Mám ráda kytky a mám ráda jejich společnost.Mám ráda vůni a barvy jara a mám ráda, že mohu být u všech těch zrodů a květinových namlouvání a svateb! :o)

úterý 3. května 2011

Dokonalá...

Miluju přirodu. Mám ráda vycházky do lesa, na louku, mám ráda samotu a klid obklopena nekonečnou zelení .

Mám ráda vycházky s foťákem na krku. Zjistila, že není nutné hledat složité kompozice a mému srdci jsou nejbližší fotky úplně obyčejné. Fotím sama pro sebe a mám to ráda.

Příroda je dar. Nepřestane mě fascinovat její barevnost, dokonalost a vzájemná souhra barev a vůní.

Vydržela bych hodiny pozorovat rozkvetlý strom u cesty a kochat se růžovými kvítky. Sledovat včely a jejich hemžení. Závidět větru, který čechrá nadýchanou korunu.
Prostá a stydlivá kvítka se krčí u cesty. Pavouci je lehce omotávají svými vlákny.

Les a jeho tajemství. Sluncem zalité kmeny stromů mají svá tajemství a les zpívá s větrem. ČEKÁM na víly a skřítky až vtančí na palouk.

Loučím se s lesem, abych zase zítra vplula do své každodenní reality. Práce, nemocní lidé, zodpovědnost, domácnost a pak , že by nebylo lepší býti třeba veverkou :o)...


neděle 1. května 2011

Byl první máj, byl lásky čas...

Mám tak ráda jaro a všechny jeho barevné výbuchy, vůně a dar nového probouzení. Hodně jsem fotila, ale nebyl čas fotky zpracovávat a aktualizovat. Máme na starosti velký dům, zahradu, naše psy a už také rodiče a jejich zahrady, domy a chalupy.

Velikonoce jsme trávili na horách na chalupě. Bylo stále co dělat a mám dobrý pocit, že jsme to docela zvelebili. Táta s maminkou už nezvládají a je tedy na nás tenhle rodinný poklad opatrovat. Děláme to rádi. Všichni to tady milujeme. Chaloupka je radost, pohoda, vůně starého a veliký odkaz. Každý trám, každá dlaždice je dílem rodiny, předků a atmosféra, která tady dýchá je zavazující pro další generace.
... i pejskové to tady milují.
... a tady vás vítám u nás doma na zahradě. Mám tak ráda každý koutek téhle země. Všude je naše práce, trpělivost a každá kytka i strom kvetou nám pro radost.
Mám ráda tohle období. Období azalek a rododendronů. Každý rok jsem ohromena tou záplavou barev a nádherných květů a každý rok se nemůžu vynadívat .o)
... houbičky, houbičky? Jsou dárkem od mých kamarádů k narozeninám. Trůní si pod sloupovým jalovcem. Je to originální dílo od řezbáře Roberta Musila, který nám dělal i dandí lavičku. Sálá z nich energie dřeva a hlavně lidské práce a tvořivosti.



A tady vítejte u nás. Vymalovali jsme celý dům.Vše zpátky do světlých barev. Mám ráda své doma. Všechno jsem přebrala, nechala jen část věci, bez kterých opravdu nemůžu být.
Přeji vám všem nádherný květen, měsíc lásky!

neděle 10. dubna 2011

Děkuji, mějte srdce na dlani... :o)

Děkuji Aranelce za moc milé ocenění. Mám z něho velikou radost.
Já toto ocenění posílám vám všem, kteří zabloudíte na můj blog, vám všem kteří čtete moje články, vám kteří zanecháte komentář, vám všem kteří jen tak zabloudíte a jdete zase dál svojí cestou!
Mějte svá srdce na dlani !
... s láskou k vám všem!

středa 6. dubna 2011

Můj rok...

1.4.2010 jsem v sobě našla tu troufalost, že jsem si založila blog. Pročítala jsem si své starší příspěvky, prohlížela fotky a bylo mi najednou milo, že jsem dokázala zaznamenat střípky z našeho bytí. Chvílemi jsme z odstupem času viděla, že jsem byla až příliš osobní, chvílemi jsem se i zasmála nad událostmi, které mi v ten okamžik přišly důležité.
Možná mě přibylo pár drobných vrásek, možná jsem psaním u počítače prošvihla něco důležitějšího, ale nic zásadního se nezměnilo.
Jsem ráda ženou, mámou, dcerou ...Můj život je někdy moc hektický a hudba, která mi k žití vyhrává, má často divoký rytmus, ale já tančím jak dokážu! Jsem bohatá ve své duši, mám všechno a nic. Po mnoha letech jsem došla k vnitřní rovnováze, každý den je novým zážitkem , každý okamžik novou zkušeností.
Mám stále mámu a tátu a to je veliké bohatství. Miluju své rodiče.Jsou mojí jistotou a přístavem bezpečí a ještě stále můžu být malou holčičkou a plakat mámě na rameni.
Mám svého muže.Někdy Bůh někdy vůdce pekla, ale je nám spolu už moc let báječně.
Mám své syny. Snad jsme je vychovali dobře. Teď už jen nahlížíme a možná lehce foukneme do pírek na jejich křídlech, ale mávat už musí sami. A oni mávají. Někdy mě zaskočí intenzita letu a někdy bych ráda křídlům ulevila od námahy,ale...
A taky mám vás všechny.Tenhle tajemný svět virtuálních lidí a otevřených dveří do vašich srdcí, domů , zahrad, trápení, radosti i bolesti a statečnosti.
Jsem tady s vámi ráda a díky za vaše přátelství. Je virtuální, ale i tak hluboko v mém srdci.
:o))))

neděle 3. dubna 2011

Lavička

Když jaro začne ťukat na dveře, můj pan Pepa slaví narozeniny.Můj dárek byl letos zcela originální a mám z něho velikou radost.Máme doma úžasnou dandí lavičku.Je z masivu voňavého dřeva, sálá z ní energie a je z ní cítit respekt k řezbářskému umění mista řezbáře, který jí vyrobil. Milý Roberte, moc děkuji za Tvoji trpělivost, lavička je úžasná!

Naši psi milují focení a sedí jako špalíčci!

Živý Archi a jeho dřevěná kopie!

... a tady dřevěný Eda!

...až dřevo vyschne, musíme lavičku natřít. Zatím ji láskyplně hladím, čichám k její vůni a smekám před lidmi, kteří mají dar něco vytvořit a pokud to něco má v sobě sílu dělat radost dál, je kruh uzavřen.