Smekám moje zahrádko...

Byla jsem pozvána na svatbu květin. První pozvánku jsem dostala od ohnivé tchýně. Byla tolik hrdá na svého syna, že se bude ženit!

Matka nevěsty se tvářila skromně a čekala až bude její čas.

Otec byl hrdý a plný energie a elánu a nechtěl nechat nic náhodě.

V koutku za hlavními hosty se krčila sestra nevěsty. Krásná a plachá.Plná obav,aby sestře nepokazila velký den. Tiše stála a dívala se a svoji tvář opatrně vystavovala slunci...

Přijela i křehká sestřenice. Potichu postávala v pozadí a kochala se pohledem na nevěstu. Klopila zrak a cudně se usmívala, aby zůstala v pozadí...

... a pak přišla ona! Krásná a sebevědomá plná života a energie. Bílá a hrdá vyhlížející svého prince! Je to dar býti na svatbě květin! Je to dar žít vedle nich, je to dar cítit jejich vůni a je to dar je oslavovat !

Mám ráda kytky a mám ráda jejich společnost.Mám ráda vůni a barvy jara a mám ráda, že mohu být u všech těch zrodů a květinových namlouvání a svateb! :o)

Přestalo pršet a na zahradě to krásně vonělo...

Summer time

Probouzení

Zahrada se začíná oblékat do letního hávu.Miluji ten jarní, ale když otrhám semeníky rododendronů a začnou se probouzet hosty, nevím, které období mám vlastně nejraději.

Jaro voní svěže a nevinně a léto začíná býti dychtivější.Miluju hosty.Mám snad všechny jejich odnože a hrdím se těmi obyčejnými s panašovaným listem i těmi vzácnějšími s bohatým květem.Nastává jejich čas!Vzdávám holt bohyškám!

Miluju lichořeřišnice.Obyčejná bylinka se vzácnými léčivými účinky.Mám jí všude a každý den se kochám těmi úchvatnými květy.Jejich barva je od světle oranžové až po sytě rudou a list je zelený či panašovaný. Mám ráda ty půvabné
květy , co zpívají písně o kráse!

Vzdávám holt lichořeřišnici.

Letní mámení! Muškáty, trávničky, skalkové karafiáty...
A to je přede mnou čas levandulový a čas hortenzii...!

Vzdávám holt letním barvám. Fialová je prý depresivní, ale fialový clematis s množstvím květů je balzámem pro moji duši a pastvou pro oko.

Vzdávám holt blížícímu se létu a vzdávám holt přírodě, která rodí tuto krásu.

Konečně slunce!

Konečně svítí! Slunce, sluníčko, Oskar, Puchýř, Zlaťák, Koule...! Nemůžu se nabažit jeho paprsků.Řeším teď nejednoduché období a díky slunci mám dost sil! Vítejte u nás a dále už jen beze slov!

Neděle je něděle!

Dnes má svátek Vladimír.To je můj tatínek.A dnes mám svátek také já, i když nejsem Vladimír, ale Vladimíra.Měla jsem se jmenovat Ivana.Mamince se to moc líbilo,ale tatínek si tval na svém! Když už jsem holka, tak budu mít alespoň pořádné jméno!Nikdy by mě nenapadlo, že v ČR toto jméno nosí 18 808 žen.Jeho význam se nese ve smyslu " vládkyně míru, světa".No tak to nevím!
Doma mě říkali Vlaďenko, ve škole Vláďo.Já má nejraději obyčejné Vlaďka.
Slavili jsme s rodinou a bylo nám moc mile.Od Honzíka jsem dostala moji milovanou vůni Emporio Armani Diamonds.Používám ji už léta a stále mě neomrzela.Od Ondry s Kačenkou jsem dostala nádhernou amforu s ostařeným designem a motivem levandule.Pan Pepa opět moje srdíčko potěšil originální kytkou a krásným foto plakátem, kde je náš odchovánek Toníček.Neměl štěstí na lidi a dlouho jsme mu hledali nový domov.Není to pes do chovu, ale pro radost a lásku.Nikdo z nás na něho nemůžeme zapomenout, protože Toníček je srdíčkový pes a dělá radost hodným lidem, kteří jeho přítomnost moc potřebují.Fotku Toníčka ve slamáku dělala moje finská " sestra" Minna loni v létě, když byla u nás v Čechách na návštěvě.Foceno je to u Zojky na zahradě.Pan Pepa mě umí udělat radost! Mám ráda tyhle jeho nápadité dárky a miluju všechny fotky, které v sobě nesou hlubokou stopu našeho bytí, vzpomínek, radosti , ale i bolesti a ztrát.O tom je život.
Jediné co mě mrzelo, že u nás nebyli rodiče.Maminka je nemocná a táta oslavenec ji opečovával.Moc na ně myslím!

Bylo krásně a trávili jsme odpoledne na zahradě.Konečně rozkvétá další moje srdeční záležitost.Botanický šeřík.Voní tak opojně!
Do plné krásy se také dostávají javory.Mám pro ně slabost! Mám ráda ty obyčejné nebo vzácnější s dlanito-speřeným listem, oranžově rašící, panašované nebo rudě červené! Javory jsou velikým klenotem zahrady.
Stačí kousek půdy, nějaká ta lopota a vlastníma rukama můžeme vytvořit milé dílko, kde je nám moc dobře.
Zahradu milují i pejsci.Rádi se vyvalují na sluníčku a relaxují v naší společnosti.Myslím, že máme ten svůj kousek země, kde je nám společně moc dobře.

Zahrada po dešti

Mám ráda zahradu po dešti.Všechno je čisté a všechno zvláštně voní.Mám ráda azalky a rododendrony.Zahrada je nejkrásnější, když ji zdobí ty stovky úchvatných květů v těch nejkouzelnějších barevných odstínech.Období jejich kvetení je krátké a já se nemůžu nabažit té nádhery! Vím jednu věc naprosto jistě! Nikdy bych svůj " hrad " neopustila v době kvetení těchto zahraních velikánů! Musím se jimi kochat i když prší a musím do sebe nasávat tu boží krásu!

Když venku prší, je třeba si udělat radost kytičkami!