Jako vždy, pan Pepa je ten nejvysmátější!
Když jsem jela za vojáčkem, chtěla jsem se líbit.Jednou jsem vyrazila v nových lodičkách a celý den šlapala po pražských ulicích.Nikdy bych nepřiznala, jak moc mě tlačí.Zamilovaný den jsme zakončili kinem.Jaká to byla úleva si zout v šeru sálu "španělské boty".Vůbec mě nedošlo, co tomu řeknou moje nohy.Nehorázně mě otekla chodidla a já se do bot zpátky už neobula.Po kině mě Pepa vyprovázel na Florenc na autobus.Šla jsem hrdě v silonkách, sukni a boty si nesla pod paží...
Je krásné mít vzpomínky, je krásné a důležité vědět, proč má člověk někoho rád a i když už z lásky neběhám po Praze bosa a někdy mě pan Pepa notně hraje na nervy, vím že bych si lepšího parťáka v žádné frontě nevystála...
Vlaďko, to jsem si zase početla. Děkuji. A taky zavzpomínala, jak jsem se dvě hodiny převlékala, než jsem vybrala ten "pravý" model na první rande...
OdpovědětVymazatTy neběháš bosa po Praze, já se už připravím skoro kamkoliv za pár minut, ale ti chlapi nám vydrželi.
Mějte pohodový večer, pa Helena
Vlaďko, krásné počteníčko :o)
OdpovědětVymazatŽivot někdy tropí hlouposti, na vleku vy dva a je z toho jeden báječný společný život, děti....
Ježííš to je takkrásný..gratuluju, žes ustála život po boku jednoho chlapa..mrzí mě, ž jsem to nedokázala.-(
OdpovědětVymazatMila Vladko, krasne jsem si pocetla, diky, ze jsi se s nami podelila nejen o vzpominky ale take o fotky :)) Pohodovy vikend preje Monika...
OdpovědětVymazat:-) takové vyznání po tolika letech! Doufám, že to pan Pepa ocení!! My to "jen" čteme, ale ON to zažil!! ten se má... ;-)
OdpovědětVymazatprima fotky.
OdpovědětVymazatKrásné vzpomínky a nádherný závěr. Kdo tohle může po 30 letech říct...
OdpovědětVymazatPěkná vzpomínka. Doufám, že mu ten úsměv vydržel dodnes.
OdpovědětVymazatMějte se krásně.
Radka
Vladěnko, nádhera.....ukápla mi slza....
OdpovědětVymazatJaromila
To se tak krááááásně čte :)My letos s manželem v červnu slavíme dvacáté výročí... taky ráda vzpomínám na naše začátky :)Mějte se Vladi !
OdpovědětVymazat