pondělí 9. května 2011

Smekám moje zahrádko...

Byla jsem pozvána na svatbu květin. První pozvánku jsem dostala od ohnivé tchýně. Byla tolik hrdá na svého syna, že se bude ženit!

Matka nevěsty se tvářila skromně a čekala až bude její čas.

Otec byl hrdý a plný energie a elánu a nechtěl nechat nic náhodě.

V koutku za hlavními hosty se krčila sestra nevěsty. Krásná a plachá.Plná obav,aby sestře nepokazila velký den. Tiše stála a dívala se a svoji tvář opatrně vystavovala slunci...

Přijela i křehká sestřenice. Potichu postávala v pozadí a kochala se pohledem na nevěstu. Klopila zrak a cudně se usmívala, aby zůstala v pozadí...

... a pak přišla ona! Krásná a sebevědomá plná života a energie. Bílá a hrdá vyhlížející svého prince! Je to dar býti na svatbě květin! Je to dar žít vedle nich, je to dar cítit jejich vůni a je to dar je oslavovat !
Mám ráda kytky a mám ráda jejich společnost.Mám ráda vůni a barvy jara a mám ráda, že mohu být u všech těch zrodů a květinových namlouvání a svateb! :o)

5 komentářů:

  1. Krásný..máš fantazii a dobré oko!

    OdpovědětVymazat
  2. Nádherný príbeh:) Až som sa bála posúvať sa dolu, nech náhodou neuzriem nevestu skôr, než príde jej čas:)Gabi

    OdpovědětVymazat
  3. Příjemně jsem se u Vás, Vlaďko, zabydlela. Je tu všechno, co mám ráda. Fauna i flora ;-), ispirativní fotky z útulného domova a mnoho dalšího. Ráda se budu vract. Vivi

    OdpovědětVymazat
  4. Vladěnko, krásná svatba!
    Zdravím, Helena

    OdpovědětVymazat