sobota 8. ledna 2011

Vzpomínky

Tak tohle holátko je můj pan Pepa.Včera večer mu na mail přišla báječná várka fotek starých téměř třicet let. Vzpomněl si kamarád ze Slovenska, se kterým " vojákoval" sice jen rok jako vysokoškolák, ale o to intenzívněji.Má na vojenská léta milé vzpomínky a skvělé kamarády na celý život.Vidí se málo, komunikují přes Skyp a maily, ale vždy je co říci.

Pepa jako veterinář sloužil v Praze - Kbelích na letišti a staral se o služební psy.Hrál divadlo a měl čas i na mě. Je to už tolik let, co jsem seděla v autobuse a jela za ním na " vojnu".Toulali jsme se Prahou, smáli a bylo nám moc dobře.

Jako vždy, pan Pepa je ten nejvysmátější!

Na Silvestra to bylo už třicet let, co jsme se poznali.Bylo to v Tatrách a vyšli jsme na sebe úplnou náhodou ve frontě na vlek v Liptovském Jánu.
Když jsem jela za vojáčkem, chtěla jsem se líbit.Jednou jsem vyrazila v nových lodičkách a celý den šlapala po pražských ulicích.Nikdy bych nepřiznala, jak moc mě tlačí.Zamilovaný den jsme zakončili kinem.Jaká to byla úleva si zout v šeru sálu "španělské boty".Vůbec mě nedošlo, co tomu řeknou moje nohy.Nehorázně mě otekla chodidla a já se do bot zpátky už neobula.Po kině mě Pepa vyprovázel na Florenc na autobus.Šla jsem hrdě v silonkách, sukni a boty si nesla pod paží...
Je krásné mít vzpomínky, je krásné a důležité vědět, proč má člověk někoho rád a i když už z lásky neběhám po Praze bosa a někdy mě pan Pepa notně hraje na nervy, vím že bych si lepšího parťáka v žádné frontě nevystála...

10 komentářů:

  1. Vlaďko, to jsem si zase početla. Děkuji. A taky zavzpomínala, jak jsem se dvě hodiny převlékala, než jsem vybrala ten "pravý" model na první rande...
    Ty neběháš bosa po Praze, já se už připravím skoro kamkoliv za pár minut, ale ti chlapi nám vydrželi.
    Mějte pohodový večer, pa Helena

    OdpovědětVymazat
  2. Vlaďko, krásné počteníčko :o)
    Život někdy tropí hlouposti, na vleku vy dva a je z toho jeden báječný společný život, děti....

    OdpovědětVymazat
  3. Ježííš to je takkrásný..gratuluju, žes ustála život po boku jednoho chlapa..mrzí mě, ž jsem to nedokázala.-(

    OdpovědětVymazat
  4. Mila Vladko, krasne jsem si pocetla, diky, ze jsi se s nami podelila nejen o vzpominky ale take o fotky :)) Pohodovy vikend preje Monika...

    OdpovědětVymazat
  5. :-) takové vyznání po tolika letech! Doufám, že to pan Pepa ocení!! My to "jen" čteme, ale ON to zažil!! ten se má... ;-)

    OdpovědětVymazat
  6. Krásné vzpomínky a nádherný závěr. Kdo tohle může po 30 letech říct...

    OdpovědětVymazat
  7. Pěkná vzpomínka. Doufám, že mu ten úsměv vydržel dodnes.
    Mějte se krásně.
    Radka

    OdpovědětVymazat
  8. Vladěnko, nádhera.....ukápla mi slza....

    Jaromila

    OdpovědětVymazat
  9. To se tak krááááásně čte :)My letos s manželem v červnu slavíme dvacáté výročí... taky ráda vzpomínám na naše začátky :)Mějte se Vladi !

    OdpovědětVymazat