Víkend plný milých setkání

Sobota i neděle byly ve znamení nejasného počasí, ale nám se nesmírně vydařil.Sobota byla trošku smutná.Odešel od nás Dobiáš Dmýšek, náš malý šmudla.Přijeli si pro něho nový pánečci Dáša s Lubošem.Nesmírně milí lidé a Dobíšek u nich bude mít krásný domov.Jsem ráda, že jsou takoví lidé jako oni.Mají veliká srdce a vejde se tam hodně lásky.
Stejně veliká srdce mají i lidé, kteří v hořické Invalidovně uspořádali další z tradičních dětských dnů.Je to nádherný nápad setkání zdravých i postižených v krásném parku , kde nejsou žádné bariery.Ani ty skutečné , ale ani ty lidské.Vše se konalo pod záštitou Klokánku! Hluboce se skláním před všemi, kteří tyto akce již mnoho let pořádají.K výborné náladě přispívaly i písničky kapely Laco Dživipen! Skvělí hudebníci!
Děti soutěžily, jezdily na motorkách, koních, pouštěly modely letadel, vystupovaly a bavily se navzájem.Propojila se všechna srdce a vznikla krásná a přátelská atmosféra.
Jenom kvůli počasí nevzlétl slibovaný balon!Nevadí, snad někdy jindy!
No a na takové akci jsme nemohli chybět s pejsky.Bylo to milé setkání a mnohé děti daly přednost " chození s pejskem" před lákavou jizdou na koloběžce!Nakonec děti dostaly úžasný nápad a soutěžily o nejlepšího psího vodiče!Předvedly se i malé břišní tanečnice a zpěváčci z Boni Pueri.

Bylo nám tady velmi milo.Mám ráda, když lidem není lhostejno, co se děje a když můžou, tak pomůžou.Mám ráda , že naše země snad dostala rozum a jsem šťastná, jak dopadly volby.Možná to není tak zlé, jak to vypadalo a stále ještě rozum má tu sílu vítězit.Jsem ráda, že laciný populismus stál křeslo někoho, kdo urážel laciným slovem a DO ÚST BRAL TAKOVOU HANEBNOST jako " obyčejné lidi". Já i všichni tady kolem jsme obyčejní, ale máme zodpovědnost za sebe i ty okolo.Jak nechutné rozdávat pivo zadarmo a stovku za hlas!


Večer byl pak více než kulturní. Honzík a jeho divadelní soubor měly premieru nové hry.Byla jsem opět velmi pyšná na svého kulturního syna.
Divadelní soubor Ensémble UKW - tedy Ansámbl Ultra Krátkých Wln vznilk v roce 2008 a hrají převážně autorské hry.Na dnešní premieře představili " La Cosa Siciliana - Ta sicilská záležitost"
Členové souboru :Adam Kadmon ( básník,spisovatel, herec), Jan Karkoszka ( herec, básník), Anna Rosa ( můza), Tomáš Kulhánek ( herec, řidič, bavič a večný optimista), Jan Zvoníček ( herec, kytarista a také člen kapely Zamčená hlava)
Přestavení bylo krásné, ale aktéři zakázali , bohužel , fotografovat.
Zbytek inspirativniho večera dolnila autoská čtení, vystoupení dívčí alternativní pěvecké skupiny " Bratr Sokolov" a na závěr krásná a relaxační hudba skupiny Radišagoha.



Cítím se plná pozitivní energie a je mi milo žit mezi všemi těmi krásnými lidmi a doufám, že mě optimismus chvíli vydrží i navzdory počasí!

Stále uplakáno!

Snažím se, snažím udělat si lepší náladu, než jakou v duši budí ten ustavičný déšť, zataženo, bouřky a hromy.Zkoušela jsem oblíbenou hudbu, zkoušela jsem odžehlit hromadu prádla, zkoušela jsem dlouhé hovory s kamarádkou, ale nic moc.

I pejskové už mají protivnou náladu, protože jim chybí dlouhá procházka lesem a běhání po poli! Jak bychom mohli vyrazit, když všude stojí po kotníky vody?

Budu pevně doufat, že se počasí konečně zlomí a přinese trošku sluníčka!

Dívám se z okna a vidím mokrou jarní krásu...

Neděle je něděle!

Dnes má svátek Vladimír.To je můj tatínek.A dnes mám svátek také já, i když nejsem Vladimír, ale Vladimíra.Měla jsem se jmenovat Ivana.Mamince se to moc líbilo,ale tatínek si tval na svém! Když už jsem holka, tak budu mít alespoň pořádné jméno!Nikdy by mě nenapadlo, že v ČR toto jméno nosí 18 808 žen.Jeho význam se nese ve smyslu " vládkyně míru, světa".No tak to nevím!
Doma mě říkali Vlaďenko, ve škole Vláďo.Já má nejraději obyčejné Vlaďka.
Slavili jsme s rodinou a bylo nám moc mile.Od Honzíka jsem dostala moji milovanou vůni Emporio Armani Diamonds.Používám ji už léta a stále mě neomrzela.Od Ondry s Kačenkou jsem dostala nádhernou amforu s ostařeným designem a motivem levandule.Pan Pepa opět moje srdíčko potěšil originální kytkou a krásným foto plakátem, kde je náš odchovánek Toníček.Neměl štěstí na lidi a dlouho jsme mu hledali nový domov.Není to pes do chovu, ale pro radost a lásku.Nikdo z nás na něho nemůžeme zapomenout, protože Toníček je srdíčkový pes a dělá radost hodným lidem, kteří jeho přítomnost moc potřebují.Fotku Toníčka ve slamáku dělala moje finská " sestra" Minna loni v létě, když byla u nás v Čechách na návštěvě.Foceno je to u Zojky na zahradě.Pan Pepa mě umí udělat radost! Mám ráda tyhle jeho nápadité dárky a miluju všechny fotky, které v sobě nesou hlubokou stopu našeho bytí, vzpomínek, radosti , ale i bolesti a ztrát.O tom je život.
Jediné co mě mrzelo, že u nás nebyli rodiče.Maminka je nemocná a táta oslavenec ji opečovával.Moc na ně myslím!

Bylo krásně a trávili jsme odpoledne na zahradě.Konečně rozkvétá další moje srdeční záležitost.Botanický šeřík.Voní tak opojně!
Do plné krásy se také dostávají javory.Mám pro ně slabost! Mám ráda ty obyčejné nebo vzácnější s dlanito-speřeným listem, oranžově rašící, panašované nebo rudě červené! Javory jsou velikým klenotem zahrady.
Stačí kousek půdy, nějaká ta lopota a vlastníma rukama můžeme vytvořit milé dílko, kde je nám moc dobře.
Zahradu milují i pejsci.Rádi se vyvalují na sluníčku a relaxují v naší společnosti.Myslím, že máme ten svůj kousek země, kde je nám společně moc dobře.

Zahrada po dešti

Mám ráda zahradu po dešti.Všechno je čisté a všechno zvláštně voní.Mám ráda azalky a rododendrony.Zahrada je nejkrásnější, když ji zdobí ty stovky úchvatných květů v těch nejkouzelnějších barevných odstínech.Období jejich kvetení je krátké a já se nemůžu nabažit té nádhery! Vím jednu věc naprosto jistě! Nikdy bych svůj " hrad " neopustila v době kvetení těchto zahraních velikánů! Musím se jimi kochat i když prší a musím do sebe nasávat tu boží krásu!

Vzpomínky

Prší a prší a prší.Tentokrát na sobě cítím, jak depresivně na mě letošní květnové počasí působí.Myslím na všechny, kterým voda vzala domov a hledám lepší náladu ve fotkách, kde je plno sluníčka.Pojďte se mnou na chviličku do ráje! Řekla bych s láskou milované Řecko, ale zase ta realita s hospodářskou krizí! No už raději beze slov, jelikož dnes ze mne asi nic pozitivního nevypadne.

Ostrov Zakynthos ( dárek od pana Pepy k 25.výročí naší svatby)

... a bude jistě líp!

Když stále ještě prší a hrajeme novou hru

Děkuji Martince - Martina home, že mě pozvala do této pro mne nové bloggové hry.Chvíli jsem tošku tápala, ale nakonec i z jiných bloggů, kde hra proběhla, jsem pochopila, že bych měla zveřejnit fotku, která je mému srdci blízká, popsat ji a zvolit si další tři nové spoluhráče.
Zní to poměrně jednoduše, ale věřte, opravdu jsem dlouho váhala, která ze všech mých fotek by měla tu váhu, tu sílu a to kouzlo, abych ji označila jako moji nej!
Nakonec jsem se rozhodla! Fotka, která má pro mě cenu zlata ,není kvalitově nejlepší. Je dělaná na obyčejný kinofilm starým Olympus foťákem v roce 1994.Tedy bezmála 16 let zpátky! Zachycuje milý okamžik z dovolené na řeckém Korfu.Moji chlapečci byli malí, milí a veselí rošťáci a já byla tak šťastná a věřila, že kluci nikdy nevyrostou a budeme stále nerozlučně spolu.
Dnes jsou už dospělí, mladí muži se svými vlastními životy a já jen tiše přihlížím z povzdálí a vím, že čas jejich dětství se nikdy nevrátí!

Do hry dále zvu : Aranel, Garbro 365 a O Járovi -fotodeník

Když v neděli prší

Dnes u nás počasí nestálo za nich.Byla líná a uplakaná neděle.Všichni moji lidé se nějak rozptýlili po domě a každý se oddával své oblíbené činnosti.Pejskové popadali na své pelíšky a za nic na světě nechtěli jít ven do deště.Rozhodla jsem se, že si udělám pořádek v počítači a trošku si vysmejčím galerie fotek.Jak jsem se tak probírala kde čím,otevřela jsem fotky z cesta a propadla se kouzlu dálek a snila si a snila.Milujeme s panem Pepou cestování.Jelikož máme hodně pejsků, cestují s námi.Cestujeme různě, bydlíme v kempech, karavanu nebo u přátel, ale také hotelích - to psi milují!Naší opravdu srdeční záležitostí je Finsko a Švédsko.Máme tady plno přátel a proto jsme mohli tyto země poznat tak nějak blíže, než jen obyčejní turisté.Mám ráda seveřany pro jejich otevřenost a upřímnost a jsou jako jejich příroda, na první pohled drsní a nedotčení, ale uvnitř laskaví, pohostinní a přátelští.Trošičku blíže mám k Finsku.Je to tak čistá a voňavá země a její lidé i přes všechny nástrahy počasí a přírody jsou velcí milovníci života, i když málo slunce a častá tma , dlouhá zima a tuhý mráz jsou velikými soupeři zdravého rozumu.Mám tak ráda své severské přátele a moc se těším, že se zase brzy uvidíme.Jsem ráda že jste Ove, Gun, Evo, Minno,Jarno, Tarjo, Leilo a Marjut součástí našeho bytí!

Finsko, čisté a plné květin

Helsinky a já s Minnou v kavárně

Kouzelná zákoutí v Porvo

Dánsko a Little Marmade na cestě do Švédska

Švédsko

Tajemná Upsala

Jsem tak hrdá, že asi prasknu!

Dnešní den začal velice hezky.Spala jsem trošku déle než obvykle.Pan Pepa jel do práce a cestou domů mě natrhal krásnou kytici šeříků.Mám ráda jejich vůni ! Už nejsem generace, které by malé a sladké květy evokovaly osvobození, ale i tak mám před touto kyticí respekt a je mi ctí, že ji mohu míti doma a může provonět náš dům.Miluji šeříky!
A podvečer byl ještě krásnější.Náš Honzík a jeho kapela ,měli první regulérní koncert v hudební kavárně Kafka. Předvedli jedenáct vlastních autorských písní a já i pan Pepa jsme se dmuli takovou pýchou! Náš syn je skvělý! Hraje na kytaru jako bůh! Nikdy bych to do něho neřekla, že bude opravdu tak dobrý!
Skupina Zamčená hlava hraje ve složení solová kytara a zpěv, basová kytara a zpěv, doprovodná kytara a bicí! Jsou skvělý!



Jsem hrdá matka a můj syn je úžasný!

Když venku prší, je třeba si udělat radost kytičkami!