Můj starší syn má toulavé nohy.Musela jsem si zvyknout.Ale nikdy nepřestane ta zvláštní tíseň na hrudi, když vím, že zase balí kufřík , že jeho milý obličej se obleče do pláštíku nedočkavosti, oči mu hrají nadšením a celý se tetelí nedočkavostí po novém a nepoznaném.
Má geny po tatínkových předcích.To byli dobrodruhové, objevitelé a světoběžníci.
Na první fotce je v letadle se svojí krásnou přítelkyní, která tentokráte cestuje s ním.Cíl cesty Dubaj, Jakarta, Bali -Kuta, Lombok.Tentokráte je to pouze na " krátko" ! ...tedy na měsíc.
Ondra je můj velký muž, veliká osobnost, veliký člověk, můj prvorozený syn, Honzíkův veliký vzor a naše radost i pýcha.
Ondra je blázen do sportu.Miluje hory, sníh, adrenalin a moře.Pro mámu vražedné kombinace. Na druhou stranu je nesmírně zodpovědný, citlivý a já vím, že svým mateřsky pudovým strachem nic neovlivním, ale nedokážu si pomoci...a vím, že i pan Pepa tají dech, když náš syn bloudí po světě!
středa 6. října 2010
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Vlaďko, jak s tebou cítím, jak ti rozumím! Na jednu stranu je vychováme, aby z nich byli osobnosti, toužili dobývat a poznávat, učit se a nevím co ještě, a na druhou stranu bychom je chtěli mít alespoň každou neděli u společného stolu...
OdpovědětVymazatOndrovi přeju samé dobré zážitky a tobě pevné nervy!
Zdravím Helena
Ty starosti ti Vladi nezávidím, ale jak často říkám svým dcerám,máte svůj život, tak ho žijte podle svojeho...
OdpovědětVymazatMěj se pěkně a neboj, mladí se neztratí !
Jaromila
Krásně napsané... Musí být radost mít takového syna, ale i ty strachy chápu! Jo a přítelkyni má fakt krásnou :-). To víš, já na to koukám z pozice fotografa...
OdpovědětVymazatJe to krásný pár:-) Máš prima syny, tak můžeš být právem hrdá a radovat se z nich! Pěkné vyprávění...
OdpovědětVymazatÚplně to chápu..nemůžu zatím nic takového o svém jediném synovi říct..a fakt mě to i mrzí....a i tak ser bojím..moc..a to nikam nejezdí...tak tě chápu.
OdpovědětVymazat