Prosím, řekněte mi váš názor.Nastal čas, kdy se štěníčci rozutíkávají do nových domovů. Snažím se o nových lidech získat co nejvíce informací, ptám se jaké mají zkušenosti s pejsky, jak žijí, jak u nich bude žít pejsek, proč si vybrali rasu Dandie dinmont terier. Ale přesto nedokážu vyzvědět vše!
Brzy po narození štěňat mě oslovil jistý pan třeba Václav.Není z Čech.Psa si podle atlasu psů a internetu vybraly jeho dvě malé dcery.Tato rasa v jeho zemi není chována a mě okouzlilo, jak báječní jsou to rodiče, když holčičkám koupí chovného pejska za jistou cenu a jedou pro něho tolik kilometrů, aby jim udělali radost a malý štěník dělal radost jim.
Moji psi jsou součástí mé rodiny, žijí s námi v domě a sdílíme vše společně.Ostatně takto to vnímá i každý majitel či chovatel těchto rodiných miláčků, domácích psů a absolutních závisláků na svých lidech - dandíků.
Ve smluvený termín pan Václav dorazil s manželkou k nám pro psíčka.Podala jsem jim veškeré informace o povaze, chovu, údržbě , výstavách a podmínkách, ve kterých je vhodné psa této rasy chovat.Noví lidé byli velice pozorní, vstřícní a moc se těšili, až psa předvedou dcerkám.
Odjeli a měli před sebou více než pěti hodinovou cestu.Když dorazili domů ( 19 hod.) , paní mě volala , že psíček celou dobu prospal, že měl tři zastávky na pití a venčení a že jsou před domem a dojde na setkání s malými děvčaty.
Byla jsem velmi zvědavá, jak vše proběhlo, jak psík holky vzal, jak se najedl atd.. a tak jsem zavolala novému pánečkovi já! ( cc 21hod.)
Bylo mi řečeno, že vše je v pořádku a pes
asi už spí.Vyděsilo mě to
ASI! Ptám se, kde je a bylo mi řečeno, že na firmě ve skladu, na plechu, oni jsou už doma.Vyděsila jsem se hrůzou, že chtějí nechat malé štěně, které je poprvé v novém domově, v neznámém prostředí celou noc samo.Pán mi řekl, že když na tom trvám,
tak se tam ještě půjde podívat.Propadla jsem panice a řekla, že takhle se s žádným štěníkem zacházet nesmí, že potřebuje lásku, rodinu a musí cítit , že je vítán a milován.Pán mě řekl, co vlastně chci, že je to pes! Já mu odpověděla, že tohle jsme nedomluvili, že odstupuji od kupní smlouvy , že porušil pravidla ve smlouvě o vhodných podmínkách odchovu a že si přijedu pro psíka zpátky.
Celou noc jsem nespala.Ráno se vydala na osmset kilomerů dlouhou cestu. Našla paní, posléze pána se psem. Byl hrubý, násilnický a neuznal, že malý psík nemůže být v noci sám v opuštěném domě. Psa mi zpět nedal i když porušil smlouvu.
Nervy pracovaly i u mě a slíbila jsem, že se vrátím s právníkem, s nezávislým zástupcem a ochráncem zvířat.
Byla jsem v koncích s dechem.Pes je zákonem brán jako věc a moc šancí člověk nemá!
Vydala jsem se na cestu domů.Volala právníkovi, poradci chovu atd...Společně jsme našli jistá řešení.
Téměr na hranicích mě zazvonil telefon a volal nový majitel.Přiznal, že udělal chybu, že je vše zařízeno, aby psík mohl spát u nich doma a další bla bla bla, abych jim dala ještě jednu šanci!
Můj život má najednou zcela nový rozměr.Získala jsem poprvé pocit, že vše nejde řešit srdcem a že opravdu platí
" Důvěřuj, ale prověřuj! "Nevím, co bude dál a hlavně nevím, jak bude pejsek žít!
Věřit?
Dnes bylo tak krásně, že jsem doslova v práci vzala nohy na ramena a utíkala domů, abychom mohli jít společně s panem Pepou a pejsky do lesa.Potřebovala jsem pořádně vydechnou a v klidu si srovnat myšlenky v hlavě...
V lese bylo nádherně.
Ani jsem nedoufala, ale dopadlo to! Vlastně jsem si ani ve svých nejtajnějších představách nedokázala představit, že tuhle cestu uskutečním. A ono je to tady! 3.11. letím s mým zlatým panem Pepou, Zojinkou a Toníčkem do Skotska! Letíme na krásný výlet, ale také letíme na neuvěřitelné setkání milovníků našeho krásného psího plemene! Letíme do Edinburgu a odtud pojedeme autíčkem do Abbotsfordu na Dandie Dinmont Abbotsford Event 2010! Je to úžasné celosvětové setkání přátel dandíků - psů , kteří jsou již několik let zapsáni na listině ohrožených plemen.
Součástí setkání je i společný oběd v hotelu Dryburgh Abbey Hotel nedaleko Melrose.Druhý den na setkání navazuje výroční klubová výstava CDDTC. My jedeme na výlet a užít si atmosféru a naši pejsci zůstávají doma.
Co je to Abbotsford? Je to jedna z prvních velkolepých budov postavených na řece Tweed v letech 1816 - 1823. Kdo do stavby investoval a kdo byl jejím majitelem? Nikdo jiný než sám velký spisovatel a básník Sir. Walter Scott! Vzhled Abbotsfordu navrhl významný anglický architekt té doby William Atkinson.
V sobotu jsme si udělali krásný výlet do polské Wroclavi. Jak u mě jinak , než výlet spojený s výstavou psů.Vždy v září se tady koná krásná mezinárodní výstava pod širým nebem na travnatém povrchu místního sportovního stadionu. Každý rok si říkáme, že je to sázka na počasí, ale zatím nám to vždy vyšlo. Sobota byla jako vymalovaná.Sluníčko, teplíčko, pohodička.Bazalka si odchodila svého posledního CAC a splnila podmínky pro udělení titulu "Polský šampion krásy". Panu rozhodčímu z Německa se moc líbila a získala i CACIB a BOB! Na cestě nás doprovázel i Bazalky bráška Badyán a i když i on vypadal úchvatně, na travnatém a nerovném terénu se mu moc nechtělo chodit a tak " si zahopskal" a pan rozhodčí se výzarně mračil! Musíme trénovat chůzi na trávě!
Tak takové bylo naše ležení! Vystrašení počasím jsme postavili i stan, abychom se měli kam schovat před deštíkem, ale využili ho pejsci, jako ochranu před sluncem a lebedili si tam ve stínu!
A tady je moje " Bažinka". Jsem na ní moc hrdá!
Tenhle krásný mumraj lidí, psů a stánků je typickým koloritem každé " psí akce". Mám to ráda.V Polsku lidé zvířata velmi milují.Hojně navštěvují výstavy s dětmi jako diváci. Zajímají se o psí rasy, zastavují, hladí psy, vyzvídají a fotí a fotí.Vůně psích dobrůtek se mísila s vůní pečených klobásek, šašliku, zelí a opečených brambor. Lahůdkám jsme rozhodně neodolali !
Cestou domů jsme si prohlédli krásné historické centrum Wroclavi, dopřáli si výbornou kávičku a budeme se těšit do Wroclavi zase za rok!
Prosím, řekněte mi váš názor.
...fotím a fotím a fotím!
... a fotím ! S láskou ke svým čtyřnohým přátelům!
